29/04/2026
Toužím se natáhnout, dotknout se, vytvořit spojení.
Zažila jsem ve svém životě že mezi prácí, školou a osobními povinnostmi se postupně začalo ve mně tvořit odpojení. Zatížena chronickou únavou jsem se začala odpojovat od sama sebe a pak taky od svých blízkých. Většinu času jsem zírala do mobilu, disociovala jsem a když se mnou někdo chtěl mluvit tak to bylo jednodušší online než když byl se mnou v jedné místnosti.
Když k nám na návštěvu přišli kamarádi tak mě to akorát otravovalo.
Když mi někdo něco povídal tak jsem byla pozorností mimo.
A nedej bože když se mnou někdo chtěl probrat své strasti.
Asi není nutné vysvětlovat jak to ničí vztahy a sabotuje jakékoliv významné spojení.
A pro mé vlastní tělo taky nemělo moc smysl se mi snažit něco říct. Únava umlčená kafem a radši nevnímat.
Rozhodla jsem se že už to takhle nikdy nechci a začala jsem pracovat na tom aby se to pro mě zlepšilo.
Jen si myslím že to není nic divného v našem světě.
Povinností nad hlavu, kvalitní odpočinek skoro neexistuje, čas je jen na důležité věci a lidi ztrácejí spojení sami se sebou i s lidmi okolo sebe. A nevšimnete si toho dokud si jednoho dne neuvědomíte že žijete s lidmi se kterými si ani nerozumíte a máte pocit že pro vás nemají žádné pochopení.
Ale jestli jste se taky rozhodli, že to takhle nechcete, tak se přidejte k tomu co tady tvořím. Dejte si do svého týdne půl hodiny meditace se mnou a mi bude velkou ctí vám předat to, co jsem se naučila a co se dále učím. I pouhá půl hodina týdně má veliký vliv.
