31/07/2026
🌸 2. Kdy jsme zapomněli být jako děti?
„Pořád myslíš na ten hrad z písku?“
Pořád. Protože mi otevřel oči.
„V čem?“
Víš, jak se nám někdy něco nepovede? Přijdeme o práci, někdo nás zklame, nevyjde plán... a my se v tom utápíme celé týdny.
„To znám až moc dobře...“
Jenže děti to mají jinak.
Spadne?
Postaví znovu.
Nepovede se?
Zkusí to jinak.
Někdo je odmítne?
Za chvíli se smějí s někým jiným.
„Myslíš, že právě proto vypadají tak šťastně?“
Možná ano. Protože se nedívají pořád dozadu. Dívají se dopředu.