23/07/2026
Co dělají hračky v terapii? 🦕
Přímé otázky typu „Jak se cítíš?“ nebo „Co by ti pomohlo?“ jsou pro mnoho dětí zahlcující, zvláště tehdy, pokud o jejich odpovědích nejsou zvyklé mluvit.
Koneckonců, uvědomit si, a natož vyjádřit, vztek, zmatek nebo úzkost dá zabrat i nejednomu dospělému.
Projektivní techniky jako je práce s
🧸 figurkami,
🧸 plyšáčky,
🧸 obrázkovými kartičkami,
🧸 obrázky
poskytují bezpečný odstup.
Přenesení vnitřního prožitku na vnější objekt, tzv. „externalizace“ totiž snižuje emoční angažovanost (když o věcech nemluvím já, ale „někdo jiný,“ tolik to se mnou nehýbe - takhle jednoduché to je).
A umožňuje dítěti přistupovat k těžkým tématům s větším klidem.
Dítko se pak necítí tolik pod drobnohledem, jako při přímém rozhovoru.
Hraje si, přitom zpracovává vlastní příběh, a terapeut sleduje detaily:
🦕 koho staví dítě jako silného,
🦕 kdo je sám,
🦕 kdo škodí,
🦕 kdo chrání.
I T-rex tak může vyjádřit to, co dítě říct nechce, a někdy ani neumí.
Zaposlouchejte se někdy i doma do dynamiky hraček vašeho dítka; možná vám to řekne víc, než byste čekali. :)