29/06/2026
SUPPORT! DON'T PUNISH.
Závislí lidé neberou svý látky pro to, že by je to nějak bavilo. Resp. nemluvím o krátkodobym high po užití, ale o podstatě závislosti – že děláte něco, co už dělat nechcete; že vás to štve; že už víte, že vás to ničí, ale nemůžete s tím přestat.
Nemůžete s tím přestat proto, že ta niterná bolest, vnitřní pnutí a diskomfort pod tím vším je tak velkej, že se to s ním nedá vydržet. Že jedinou alternativou k vyskočení z kůže je ta vaše látka. Že je tím jediným, co vám na to funguje a čím ty obrovský vnitřní přetlaky, bolesti, pocity nedostatečnosti, selhání, samoty atd. atd. v sobě můžete aspoň trochu potlačit. Že negativa užívání ty látky jsou furt nějak snesitelnější, než ten s**t bez ní.
A teď – zkuste si představit, že máte malé dítě, třeba batole; je nešťastné a pláče a jediné, co ho dokáže uklidnit, je jeho plyšovej medvídek. Seřvete ho, nazvete notorickým ubrečencem, medvídka mu nedáte, když se k němu sám dostane tak mu za každej dotek napaříte zaracha a pošlete ho na samotku se záměrem, že se tam přerušením styku s medvídkem ze svýho neštěstí nějak vyléčí? Nebo ho obejmete, podpoříte, poňuňáte; budete zkoušet udělat mu nějak hezky, medvídka mu půjčíte; a postupem času s ním třeba začnete vlídně a v klidu rozebírat, proč je vlastně nešťastné a jestli by chtělo zkoušet zkoumat a hledat cesty, jak bejt v klidu a víc happy i bez medvídka?
Tehle dojemnej :) příběh výše se dá krásně přetavit do problematiky závislostí/vztahů se závislými lidmi a je pro mě podstatou celosvětový kampaně Support. Don't Punish. („Podporujte! Netrestejte“), která probíhala v pátek 26. 6. Závislí nepotřebují ostrakizaci, tresty apod. To jim nijak nepomůže, nevyléčí je a nepomůže vůbec ničemu. Potřebují pomoc, podporu, laskavost; vizi možné změny a naděje; partnerský přístup; ukazování, že život může bejt snesitelnej/radostnej i bez látek; klidný nabízení vhodnejch/zdravejch nástrojů k dosahování toho všeho.
Téma je teď o to aktuálnější, že klika současné vlády chce znovu vyloženě trestat a ostrakizovat. Plánuje se silné zpřísňování všeho a naopak potlačení toho, co jediné skutečně funguje – např. prevence a harm reduction. Místo otevírání nových obzorů a hledání zdravých cest k rozkvětu/žití plnohodnotnýho života – stigmatizace a zavírání. Místo podpory, motivace a pomoci – trestání, i za každé drobné šlápnutí vedle. Makáš na sobě, ale dovolil sis ve slabý chvilce šáhnout si na medvídka? Trest. Jseš na tom tak špatně, že bez pravidelnýho a zároveň kočírovatelnýho a zodpovědnýho občasnýho šáhnutí si na medvídka vyskočíš z okna (aneb podstata substituční léčby)? Pešek, nic nebude, nashle.
No nic. Podporujme, netrestejme! My jsme se s mou fellow recovery koučkou a terapeutkou Zuzana Nott, která je also předsedkyní Unie lidí se zkušeností se závislostí (do který jsem nedávno vstoupil), vydali v rámci kampaně do pár pražských organizací, kde se závislými pracují (a nebo sami zkušenost se závislostí mají). Bylo fajn se pobavit s lidmi z Armáda spásy nebo třeba s Dominikem z Comeback Charity Shop / Spolek Lidí Ohrožených Narkomanií - SLON o tom, jak to vidí (stejně). (V RUBIKON Centrum jsme nebyli, ale poslali nám foto sami, tak je taky označím ;).
Pokud se chcete třeba trochu zapojit, ozvěte se mi – máme samolepky, který můžete bombit, kde chcete; nebo můžeme i pokecnout.
