22/08/2026
Příroda v posledních dnech opět ukázala svou sílu a mě to nutilo se ještě více zamyslet nad naším významem a do jaké míry jsme tomu pomohli. Nemusíme tady spekulovat nad vysoušením či ovlivňování počasí, spíš činností každého z nás. V Kotlíku už delší dobu cítíme, že jsme tak trochu mimo systém. Jsou služby a věci, které u nás nenajdete, jiné výrazně omezujeme, ale i tak mám pocit, že to stále nestačí.
Podívejte se teď kolem sebe. Kolik věcí v téhle chvíli vlastníte? Nejsou to jenom věci, jsou to hodiny, dny a roky života, které jste strávili tím, že jste pracovali jen proto, abyste si mohli koupit další věc, nábytek, další oblečení, další dekorace a elektroniku……
Zapomínáme žít. Dřeme od úmoru, nevidíme děti růst, prodáváme svůj drahocenný čas za peníze a peníze pak hned vyměníme za věci. Tento nekončící koloběh nás tak vyčerpává, že zrychluje naše stárnutí a přivádí do našeho těla nemoci ze stresu a únavy. Obětujeme své zdraví a přítomný okamžik nám odchází.
A já si to uvědomuji s každou vaší požadavkou na finanční rituál, s každým vašim přáním na výherní šance v horoskopech či rituál pro okamžitou sumu. A není přitom nejcennější právě čas?
Dívám se z okna se šálkem dobré kávy, teprve se všechno budí a po dešti je příjemný opar. Kousek dál stával strom, nádherný, silný a na podzim vždy zbarvený do zlata jako první. Dnes se dívám na jeho rozeklátý kmen po bouři a je mi smutno. Už neuvidím jeho krásnou korunu zaplavenou do teplého podzimního světla a žádný finanční obnos toto nespraví 😞
