13/03/2022
Když je matka těhotná, buňky z těla dítěte se dostávají do jejího krevního oběhu a pak zase putují zpět do těla dítěte. Tento jev se nazývá maternální a fetální mikrochimérismus.
Po jednačtyřicet týdnů se buňky pohybují v těle matky tam a zase zpět, a když se dítě narodí, řada jich zůstává jako trvalý otisk v tkáních, kostech, mozku a kůži matky, což často trvá celá desetiletí. Podobný otisk na těle matky zanechá i každé její další dítě. Dokonce i když těhotenství nevydrží nebo když jako matka potratíte, přejdou tyto buňky do vašeho krevního oběhu.
Výzkumy prokázaly, že v případě, že má matka poškozené srdce, buňky plodu se shlukují v místě poškození, kde se mění v různé typy buněk specializovaných na „opravování“ srdce. Zatímco v těle matky roste tělo dítěte, dítě pomáhá opravit organismus matky. Není to úžasné?
Díky tomu během těhotenství často mizí různé choroby. Je neuvěřitelné, jak tělo matky za každou cenu ochraňuje tělo děťátka a jak děťátko zase chrání a pomáhá znovu vybudovat tělo matky – aby dítě přežilo a mohlo se vyvíjet v bezpečí.
Pojďme se na chvilku zastavit u neovladatelných chutí těhotných matek. Co matce chybělo a touhu po čem v ní dítě vyvolalo?
Studie kromě toho prokázaly i přítomnost buněk z těla plodu v mozku matek ještě 18 let po porodu. Fascinující, nemyslíte?
Pokud jste matka, víte že na své dítě můžete intuitivně nacítit, i když je někde jinde než vy. Teď tedy máme vědecké důkazy, že matky mají dítě ve svém těle ještě dlouhé roky poté, co jej porodily. Zdá se mi to nesmírně krásné.
[Překlad Renata Kamenická]
