23/05/2026
Tělo není stratég II – když zkamení bedra
V jednom starším textu věnovaném józe se říká, že každý dostáváme do vínku stejný počet nádechů a výdechů. Záleží pak na každém, jak rychle si je vydýchá.
Většina učitelů jógy, se kterými jsem se v Indii setkal, kladla nesmírný důraz na práci s dechem, jeho zpomalování a zadržování. Můj učitel pak navíc, jako základ a předstupeň všech dechových technik, předepisoval cvičení, jehož hlavním cílem bylo uchování všestranně fungující, mobilní páteře a hrudního koše.
V minulém textu jsem nastínil proces postupného „ztuhnutí“ našich těl. Při současném životním stylu je to vcelku běžná věc – pokud se jí tedy nepostavíme (a vězte, že to jde).
Může být, že právě toto ztuhnutí a snižující se pohyblivost ve všech kloubech (na páteři je jich sakra hodně – cca 110) je jeden z nejvýznamnějších, ne-li vůbec nejvýznamnější faktor způsobující zrychlené stárnutí a neblaze ovlivňující kvalitu druhé části života.
Asi se shodneme, že nejčastějším místem, kde začínají bolet záda, jsou bedra. Je to extrémně namáhaná oblast. Na několika málo obratlích sedí celá hmota horní poloviny trupu, rukou a hlavy – nezřídka navíc plné „těžkých myšlének“.
Bolest dolní části zad znamená problém. Nemusí být hned vážný, může to být jen přetížení ze sezení, z přílišné námahy, stresu a napětí. Zatím nic tragického, ale přesto nesmírně významného!
Proč? Protože i nepatrný, ale trvalejší problém v bedrech vede k narušení funkce příčného břišního svalu. To je hlavní sval, který „kontroluje“ a stabilizuje bedra, a současně úzce spolupracuje s bránicí při dýchání.
Pokud břicho v důsledku bolesti beder začne povolovat, rozjíždí se nekompromisní dominový efekt:
❌ ZTRÁTA OCHRANY BEDER Povolující břicho přestává chránit bederní páteř, což vede k dalšímu zhoršení jejího stavu. Rozjíždí se začarovaný kruh.
❌ BLOKÁDA BRÁNICE Správně fungující příčný břišní sval (prstencovitě obepíná celý pas) za normálních okolností svým stažením při výdechu vytlačuje a vyklenuje bránici do její výchozí pozice pro nádech. Pokud břicho selže a „vyvalí se“, bránice zůstane oploštělá a nemůže správně fungovat.
T. Krišnamáčárja – jeden z nejvýznamnějších učitelů jógy, který zemřel v roce 1989 ve věku 100 let, děl: „V břiše jako dýně číhá nemoc a smrt.“ Je to přísné, leč nejspíš pravdivé.
Bránice ve spolupráci s břišní stěnou je určena k pomalému, hlubokému dýchání. Když bránice vlivem nefunkčního břicha vysadí, musí nastoupit záložní dýchání zajišťované pohybem hrudního koše a žeber. A to není žádná výhra. Kromě toho, že se dech drasticky zrychlí, stane se ještě jedna zásadní věc:
Přestávají se aktivovat receptory PARASYMPATIKU, jejichž největší hustota je právě na dně plicních laloků. Tyto receptory se totiž mechanicky spouštějí pouze tehdy, když se spodní část plic díky bránici pořádně roztáhne.
Parasympatikus je náš systém pro relaxaci, zklidnění, regeneraci a zpomalení. V podstatě je to přesně to, co zásadně potřebujeme “aktivovat” pro zdravé stárnutí. Když jej pak vyřadí „jenom“ plíživá bolest beder, tak začínáme zrychlovat…
Příště postoupíme o patro výš:)
Pozn.: Pokud dojde k akutnímu ústřelu v bedrech, je všechno jinak. Břicho naopak reflexivně ztuhne, což dech sice omezí také, ale po odeznění bolesti se funkce napraví. Nicméně i takové akutní lumbago je namístě vnímat jako varování…
