05/09/2026
Freddie je důvod, proč nepodporujeme množírny.
Freddie se narodil před pěti lety. Nevíme, jestli šlo o „nehodu“, nebo plánovaný vrh. Jisté je jen to, že nemá papíry a brzy skončil v rukou překupníků se štěňaty – bez očkování, bez vyšetření, bez možnosti vidět rodiče nebo prostředí, odkud pochází.
Na inzerát na Bazoši se chytila rodina, která po ztrátě pejska hledala parťáka – vysněného australského honáckého psa. Štěňátko bylo roztomilé, levnější než „papírák“, a prodejce působil seriózně. Domluva proběhla rychle, k předání došlo „na půl cesty“ u obchodního centra – protože prodejce tam měl „zrovna cestu“. Rodina měla pocit, že jim vlastně vychází vstříc.
Proběhlo jen rychlé zaplacení, bez smlouvy, bez prohlídky štěněte. Prodávající spěchal. Teprve cestou domů si rodina uvědomila, že nemá ani očkovací průkaz. Zkoušeli volat zpátky – číslo bylo už nedostupné.
Doma se ukázalo, že štěně má blechy a nafouklé bříško. Veterinář ho poprvé (!) naočkoval a odčervil. V bříšku plno škrkavek. Naštěstí další testy vyšly negativně.
Freddie rostl – ale rozhodně ne do australského honáckého psa. Z malého „papírového“ štěněte byl rázem drahý voříšek s povahou teriéra. S příchodem puberty se přidaly problémy – separační úzkost, ničení věcí, útěky. V osmi měsících se znovu objevil na Bazoši – tentokrát už „za odvoz“.
A tehdy jsem přišla já. Jela jsem si pro „australského honáckého psa křížence“, ale bylo mi jasné, že v inzerátu jde spíš o přání než realitu. Přebírala jsem psa spolu s očkovákem, pelechem a vodítkem. Smlouva bez zmínky o separační úzkosti, útěcích nebo ničení. Prostě rychlé předání – a nashle.
Už po pár dnech jsem věděla, že je doma. Začali jsme řešit separačku – zvládli jsme to. Jenže přišly další komplikace. Freddie narážel do futer, panenky očí měl našedlé – genetická vada. Je skoro slepý. K tomu se přidaly alergie – kuřecí, soja, hovězí… zkoušeli jsme eliminační diety, probiotika, bylinky. Trávicí potíže se střídaly s kvasinkovými záněty uší. Střídala jsem veterináře, diety i doplňky. Dnes má kvasinky už „jen“ v létě – považuji to za úspěch.
Pak přišlo další překvapení – na fyziu mi doktorka oznámila, že Freddie má ve třech prstech na předních nohách artrózu. V pěti letech! Kloubní výživu přitom dostává pravidelně. A jako by toho nebylo málo, přidala se další alergie. Zatím nevíme na co – možná trávy, možná aviváž. Co bude příště?
---
A tohle je realita, pokud si koupíte štěně bez ověřeného původu.
Freddie mě za těch pár let stál určitě kolem sta tisíc – a to nemluvím o čase a energii. Za tyto peníze by bylo možné mít zdravé štěně s průkazem původu, s vyšetřeními a zodpovědným zázemím od chovatele.
Přesto lidé stále kupují „levná štěňata“ z parkovišť. Zatímco množírny na tom vydělávají, feny -„matky“ tráví život v bídě, často bez jakékoli péče. Je to krutý byznys.
Nepodporujte ho. Přestaňte kupovat psy z množíren. A šiřte Freddieho příběh dál. I kdyby pomohl otevřít oči jen jednomu člověku, mělo to smysl.
Nikola Stryková – veterinární sestra
Vajravet – centrum péče o tělo a duši zvířat
