03/03/2026
Problémy se spánkem
Máš je? Já taky, už od svých 15 let. Téměř bez přestávky. Dny, kdy jsem od té doby spala celou noc bych mohla spočítat na prstech mých dvou ruk.
Nejprve jsem zkoušela léky, ty nepomohly. Pak jsem začala se seberozvojem a zkoušela jógu, meditace, afirmace, přírodní doplňky, pohyb, relax, zátěž, diety, vyhýbání se modrému světlu, rituály, ale nic z toho nepomohlo.
Zdá se, že jako terapeutka bych neměla mít žádný problémy a měla bych jen zářit štěstím, že?
Ale já jsem úplně stejnej člověk, jako ty a těch problémů mám stále dost. Jen mám možná trochu lepší páky na to, jak to zvládat a zrovna jsem se naučila terapii, kterou se ale i ty můžeš naučit taky, jen tě to tam zrovna nevede.
Pořád pochybuju, trápím se, nadávám, nechápu, zoufám si, brečím, ale taky se raduju, nechávám být a užívám si.
Za těch 20 let „nespánku“ jsem se to konečně naučila brát s nadhledem. Ale taky mi to nejde vždycky. Jen mi to přijde děsivý jen někdy a už ne pořád.
Dokázala jsem si konečně přijít na to, že pokud v noci nemůžu spát, můžu poslouchat svý oblíbený podcasty, koukat do stropu a převalovat se, číst si, chodit po baráku, přemítat nad svým životem, brečet nebo být naštvaná, prázdná a nebo plná zoufalství.
A vše z toho je v pohodě.
Abych se z toho nezbláznila, tak chodím na procházky – někdy krátké, někdy dlouhé, někdy usnu přes den, někdy vypadnu mezi lidi, jindy se vyplaču manželovi na rameni, jindy si zacvičím nebo pokecám s kamarádkama.
Pomůže mi to zaměřit pozornost jinam, ale se spánkem to nepomáhá.
Dokázala jsem si taky, že to nějaký čas zvládnu napohodu sama, ale taky, že někdy už potřebuju pomoct, stejně jako teď.
Zároveň vím, že mi nemusí pomoct nic a já prostě padnu vyčerpáním a bude konec. A to si nemyslím poprvé, už jsem se tak cítila nesčetněkrát.
Takhle jednoduše nebo složitě...
Někdy sama, jindy s pomocí.
Bez výčitek.
Podle sebe a bez očekávání.
Dovol si to taky.
S láskou
Marie z Amare
