01/06/2026
Já vám tady říkám, abychom sem dávali víc než jen ty krásný okamžiky, ale pravda je, že ani vy o mě toho spoustu nevíte. S jógou jsem začala už v první třídě, protože jsem ADHD a i přes to, že jsem závodně hrála tenis, plavala a dělala gymnastiku, jsme byla hyperaktivní. Máma už nevěděla co se mnou, tak jsme začaly navíc chodit na jógu. Ta se mě potom už držela. I když jsem měla divočejší období, cvičila jsem ji, chodila na lekce do Holmes Place na Smícháči a kolem Maturity, v době, kdy mi umíral tatínek, jsem začala učit. Nejdřív pole dance, létací jógu a strečink, protože jsem vždy tíhla k té akrobatické části jógy (proto taky nejdřív ashtanga), potom jsem pokračovala ke zdravému pohybu v a odsud už na Bali, do Indie, USA a k vybraným učitelům po světě. Čím víc jsem se vzdělávala, tím víc jsem měla pocit, že nic nevím. Roky jsem žila doslova jen jógou. Potom přišel rok 2016, kdy se vše změnilo. Měla jsem krásný vztah, stabilitu a začala tvořit. S jsme vytvořily a já začala se Seniorem s radostí. Oboje se strašně rozrostlo a já prožívala krásný roky, kdy se mi nesmírně dařilo všechno na co jsem sáhla. To samozřejmě vedlo neomylně k tomu, že jsem začala dělat blbosti. V Covidu mi úplně přeskočilo, všechno a všechny jsem opustila a odešla do Mariánských Lázní. O téhle době se mi strašně těžko mluví. Řeknu to tak, že jsem si většinu času přála umřít. Vzniklo z toho ale i něco pozitivního. 2 krásný děti, který nade vše miluju a utvrzení v tom, že člověk zvládne všechno. Bylo to pár hodně těžkejch let, ale i tady mi strašně pomohly techniky, které učim. Myslim, že bez nich bych to prostě vzdala. Ale vyplatilo se. Postavila jsem se na vlastní nohy, znovu se mi začalo dařit a dnes jsem vdaná a mám dvouměsíční miminko. Kdo četl mou druhou knihu , už tenhle příběh i všechno co mi pomohlo zná. Znali jste ho vy? 🤍
