Fyzioterapie Mgr. Kateřina Burdová

Fyzioterapie Mgr. Kateřina Burdová Celostní fyzioterapeutka, také máma dvou holčiček. Aby pro každou byla radost býti ženou.....

Specializuji se na péči o ženy, kterým pomáhám na cestě ke zdravému a funkčnímu tělu v různých milnících jejich života.

Opravdu je jedno, jak sedíme nebo stojíme? 🤔Možná už jste na sociálních sítích narazili na tvrzení, že držení těla nemá ...
21/07/2026

Opravdu je jedno, jak sedíme nebo stojíme? 🤔

Možná už jste na sociálních sítích narazili na tvrzení, že držení těla nemá na bolesti zad nebo pohybového aparátu zase tak podstatný a téměř žádný vliv.

Já to ale vnímám jinak.

Ne proto, že bych si myslela, že existuje jedna „správná“ poloha, ve které musíme vydržet celý den. Naopak. Tělo miluje pohyb a změnu.

Ale není mi jedno, v jaké pozici trávíme většinu svého dne.

Jako fyzioterapeutka totiž každý den vidím, že naše držení těla není jen otázkou svalů. Je odrazem toho, jak se cítíme.

Když jsme dlouhodobě unavení, přetížení, pod tlakem nebo psychicky vyčerpaní, tělo se začne samo uzavírat. Ramena padají dopředu, hrudník se zavírá, hlava se vysouvá vpřed a celé tělo má tendenci se krčit a choulit.

Není to náhoda.

Z pohledu evoluce je to ochranný mechanismus. Když organismus vyhodnotí, že nemá dostatek energie nebo se necítí bezpečně, přirozeně chrání své nejzranitelnější části – hrudník, břicho i krk. Je to pozice, která měla našim předkům pomoci přežít.

Také je to evolučně starší způsob držení se, je to méně energeticky náročné.

Jenže dnes už většinou neutíkáme před šelmou. Místo toho sedíme osm hodin u počítače, řešíme stres, starosti, termíny nebo péči o děti. A naše tělo často zůstává v této ochranné pozici celé hodiny, dny nebo měsíce.

Postupně se z ní stane jediný způsob.

A právě tehdy začínají vznikat podmínky, které mohou ovlivnit fungování celého těla.
Bránice nemá dostatek prostoru pro svůj plný pohyb.
Dech se stává mělčím.
Hrudník ztrácí pružnost.
Pánevní dno nemá optimální spolupráci s dechem a hlubokým stabilizačním systémem. Tělo začne hledat kompenzace.

Neříkám, že držení těla je příčinou všech bolestí. To by bylo příliš zjednodušené.

Ale stejně tak si nemyslím, že je úplně jedno, jak naše tělo vypadá většinu dne.

A že nás hodina ve fitku v týdnu spasí je úplná utopie.

Protože držení těla není jen mechanika. Je to řeč našeho nervového systému. Je to obraz toho, jak se cítíme, jak dýcháme a v jakém stavu se náš organismus nachází.

Možná bychom se tedy neměli ptát jen: „Sedím nebo stojím správně?“

Ale také: „Proč moje tělo cítí potřebu se pořád choulit a schovávat?” ❤️

Od urogynekologie k čelistem - proč zrovna tato specializace 🤔☀️Poslední rok jsem se začala intenzivněji zabývat studiem...
14/07/2026

Od urogynekologie k čelistem - proč zrovna tato specializace 🤔☀️

Poslední rok jsem se začala intenzivněji zabývat studiem čelistního kloubu, hlavy a krční páteře.

Chtěla jsem si rozšířit rozptyl indikací, ale také možností přístupu k terapiím a to nejen pánevního dna.

A ač se to zdá možná zcela nesouvisející, čelisti a pánevní dno jsou spolu velmi úzce provázané.


Víte,že
👉 …při zatínání zubů často zároveň zadržujeme dech? A právě to může ovlivnit funkci bránice i pánevního dna.

👉 …ženy s bolestmi čelistního kloubu nebo častými bolestmi hlavy mívají někdy současně obtíže s pánevním dnem? Nemusí to být náhoda – často za tím stojí společné mechanismy.

👉 …správná poloha jazyka na patře ovlivňuje nejen čelist, ale i držení hlavy a kvalitu dýchání a tim tedy i funkci břicha a pánevního dna

👉 …čelist patří mezi nejsilnější svalové oblasti v těle? Pokud je dlouhodobě přetížená, může ovlivnit napětí i v dalších částech pohybového aparátu.

Několik reálných situací z praxe:

❤️ Pacientka po gynekologické operaci má pocit, že pánevní dno nejde uvolnit. Při terapii se ukáže, že je celkově v obranném napětí – zvednutá ramena, sevřené rty, zatnuté čelisti a povrchové dýchání.

❤️ Žena s chronickou bolestí beder přijde kvůli zádům, ale při vyšetření zjistíme zvýšené napětí pánevního dna i čelistí. Nejde o dvě oddělené diagnózy, ale o celkové zvýšené napětí organismu.

❤️ Žena po porodu přijde kvůli úniku moči nebo pocitu tlaku v pánvi. Při vyšetření zjistíme, že má výrazně zatnuté čelisti a dýchá převážně do horní části hrudníku. Po úpravě dechového stereotypu a snížení napětí v oblasti čelistí se často lépe daří uvolnit i pánevní dno.

❤️ Při cvičení některé ženy automaticky zatnou čelist, zadrží dech a stáhnou pánevní dno. Myslí si, že tím tělo lépe stabilizují. Ve skutečnosti tím často vytvářejí zbytečně vysoké napětí.

A my ženy jsme výjimečné specialistky!!!!

“My umíme pořádně zatnout zuby a jít dál.”
“Kousnout se a nefňukat. “

A pak je vyloženě překvapující, kolik bolestivých míst na tom obličeji může být.

Provázání je opravdu fascinující ❤️

☀️Když na dovolené přestává všechno bolet… “Na dovolené mě skoro nic nebolelo…”“ Teď si uvědomuji, že mě ta hlava vlastn...
02/07/2026

☀️Když na dovolené přestává všechno bolet…

“Na dovolené mě skoro nic nebolelo…”

“ Teď si uvědomuji, že mě ta hlava vlastně nebolela…”.

Kolik lidí během dovolené najednou zjistí, že je „méně bolí záda“, „přestane bolet hlava“ nebo „se jim lépe dýchá a spí“.

A ne, většinou to není náhoda. 😊

Bolest totiž často nevzniká jen z jedné příčiny. Na naše tělo působí mnoho faktorů zároveň:

▫️ míra zatížení a přetížení
▫️ nedostatek nebo naopak přemíra pohybu
▫️ stereotypní pohybové návyky
▫️ kvalita spánku a regenerace
▫️ stres a psychické napětí
▫️ tempo života a neustálý tlak na výkon
▫️ strava a pitný režim
▫️ dech a schopnost se zklidnit
▫️ hormonální vlivy
▫️ vztahy a prostředí, ve kterém trávíme čas
▫️ pocit bezpečí a odpočinku

Na dovolené se často změní hned několik věcí najednou:
více chodíme, lépe spíme, méně sedíme, nejsme pod takovým tlakem, máme čas jíst v klidu, být venku a na chvíli „vypnout hlavu“.

Tělo pak dostane prostor přestat jen přežívat — a začít regenerovat.

Možná je to dobrá připomínka, že péče o bolest není jen o jednom cviku.
Ale o celkovém nastavení života, které naše tělo každý den ovlivňuje. 🌿

Já dnešním dnem zahajuji dovolenou, proto se může stát , že nebudu odpovídat na zprávy ihned (Ikdyz to se často neděje i tak 😀 )

Mějte se fajn a brzy zase na shledanou 👋

„Mami, mám v krku knedlík, ale nebrečela jsem.“Moje mladší dcera přišla ze školky a vyprávěla mi, že si s ní kamarádka n...
25/06/2026

„Mami, mám v krku knedlík, ale nebrečela jsem.“

Moje mladší dcera přišla ze školky a vyprávěla mi, že si s ní kamarádka nechtěla hrát a vyloučila ji ze hry. Bylo jí to líto. Hodně. Ale snažila se to vydržet a neplakat.

Když jsme si o tom povídaly, řekla mi něco důležitého — cítila knedlík v krku.

A přesně tohle děti učím vnímat.
Že emoce se neodehrávají jen „v hlavě“. Tělo na ně reaguje okamžitě.

Občas jim pokládám otázky:
👉 Kde v těle cítíš radost?
👉 A kde cítíš strach nebo smutek?
👉 Co se děje v těle, když je na tebe maminka nazlobená?

Každá emoce má totiž v těle jiný otisk.

Každý z nás to má navíc jinak.
Někdo cítí sevřený hrudník.
Někdo tlak v solaru.
Někdo bolest šíje nebo stažení pánevního dna.

Moje starší dcera například při stresu cítí tlak na hrudi a bolest u srdce.

Já to mám podobně. Cítím úzko v krku. Zejména ve chvíli, kdy jsem neřekla, co jsem chtěla. Když jsem radši spolkla poznámku, než bych ji použila.
Mívám ztuhlou čelist a také šíji.

Schopnost rozpoznat, KDE konkrétně se stres ozývá v našem těle, je jeden ze základních kroků k jeho zvládání. Protože když své tělo nevnímáme, často jeho signály dlouhodobě přecházíme — a napětí se může postupně proměnit v chronickou bolest nebo somatizaci.

Stejně tak považuji za prvotní úspěch i v ordinaci, když ženy rozpoznají, kde je to jejich místo prvotní a klidně i sekundární reakce.
Pak totiž mají pomůcky ke kompenzaci stresu skrz tělo.

A proto je důležité vnímat.

Zastavit se a chvíli cítit.

Víte, kde je to vaše primární místo?

Když pohár přeteče…Kolik situací, přehlížených signálů a vnitřního vyčerpání ještě musí přijít, než se konečně něco změn...
22/06/2026

Když pohár přeteče…

Kolik situací, přehlížených signálů a vnitřního vyčerpání ještě musí přijít, než se konečně něco změní?

Měla jsem, dalo by se říci, příjemně náročný víkend. Pracovně, emočně, mentálně, smyslově.
Pro člověka s vyšší citlivostí opravdu vyčerpávající. Do určité chvíle ale v pozitivním slova smyslu.

A pak přišla rána.
Facka.
Jedna výtka, nad kterou by jeden v jiné situaci zakroutil hlavou. Protože blbost. Úplně mimo.

Ale pro mě to v tu danou chvíli byla jako rána.
Jako úder sekerou.
A můj pohár kapacity přetekl.

Ne kvůli jedné větě.
Ale kvůli tomu, že ten pohár byl již dlouho přeplněn.
A dlouho neupouštěl.
Kombinace únavy, vyčerpání, přetížené nervové soustavy,…

Přišlo uvědomění.
A něco se ve mně zlomilo.
Ale V tom dobrém slova smyslu.
Nemůžeme chtít, aby se změnil někdo jiný.
Změna musí nastat u sebe.
A využít tu vzniknuvší energii, která se uvolnila k akci.
K rozhodnutí. K činu. Ke změně vnitřního konání.

☀️ Protože někdy je právě ten moment přetečení začátkem změny.

❤️ Začátkem toho, že začneme myslet víc na sebe. Na svoje potřeby. Na svoje zdraví. Na svoje hranice.

A víte, co je zajímavé?
✨ Stejně fungujeme i ve vztahu ke svému tělu.

Jak dlouho čekáme, než začneme něco řešit?
Než přijdeme na fyzioterapii?
Než začneme vnímat bolest, únavu, napětí nebo varovné signály?

Co všechno se musí stát, aby ten pohár přetekl i tam?

Často čekáme až na „poslední facku“.
Až na nemoc.
Chronickou bolest.
Vyčerpání.
Něco, co už nejde ignorovat.

Jenže naše tělo mluví mnohem dřív. Jen ho často neposloucháme.

Možná nemusíme čekat, až bude pozdě.
Možná stačí začít vnímat už první kapky, než pohár přeteče úplně.

Vnímáte u sebe, jak se projevuje vaše přetížená nervová soustava a tělo?

⚡️Dříve ztuhlí. Dnes hypermobilní ⚡️Ještě před několika lety jsme v ordinacích fyzioterapeutů častěji vídali pacienty ty...
22/05/2026

⚡️Dříve ztuhlí. Dnes hypermobilní ⚡️

Ještě před několika lety jsme v ordinacích fyzioterapeutů častěji vídali pacienty typicky „zkrácené a ztuhlé“ – lidi s omezenou hybností, vysokým svalovým napětím a klasickými bolestmi zad z přetížení. Dnes se ale stále častěji setkáváme s opačným problémem. Přibývá pacientů, kteří jsou hypermobilní – tedy nadměrně pohybliví, nestabilní a často paradoxně také bolestiví.

Hypermobilita znamená zvýšený rozsah pohybu v kloubech nad běžnou fyziologickou mez. Klouby jsou volnější, vazivový aparát méně pevný a tělo musí mnohem více pracovat svalově, aby si stabilitu vůbec udrželo.

Možná sami znáte někoho, kdo si snadno dá nohu za krk. Kdo se předkloní a položí dlaně na zem. Komu se prohnou kolena pod úroveň roviny. Kdo udělá rozštěp, provaz i ve velmi vysokém věku. Pozice v józe vypadají velmi efektně a lehce.

🔥 Hypermobilita ale neznamená „výhodu“

Mnoho lidí vnímá hypermobilitu jako talent nebo benefit. Ve skutečnosti ale může být zdrojem dlouhodobých potíží – bolestí, přetížení, únavy, pocitu nestability nebo opakovaných zranění. Typické jsou například bolesti bederní páteře, přetížená krční oblast, propínání kolen či loktů, potíže s funkci středu těla a pánevního dna.
Těhotné ženy trpí na bolesti zad, pánve, spony stydké, kyčlí.

Často to vidím hlavně u žen. Ženské tělo má přirozeně pružnější vazivo, takže hypermobilita bývá výraznější. Typický scénář:
„Jsem ohebná celý život.“
Ano. A bedra to už několik let nenávidí.

Důležité je pochopit, že hypermobilní člověk většinou nepotřebuje víc protahovat. Potřebuje:

* zpevnit,
* naučit se vnímat tělo,
* pracovat se stabilitou,
* a občas si dovolit NEjít do maximálního rozsahu.

Proto nelze praxe a přístupy paušalizovat. S každým hned protahovat, uvolňovat.

Zásadní tedy není další zvyšování mobility, ale naopak budování stability a vnímání vlastního těla.
Hledání svého středu a těžiště.
Budování síly.

Protože dát nohu za hlavu je sice efektní…
…ale bez stability vám to páteř bohužel neocení.

Zdravé tělo totiž není to nejvíc ohebné.
Zdravé tělo je to, které se umí dobře opřít, stabilizovat a fungovat bez bolesti.

A schválně at se přihlásí ten, kdo je tady hypermobilní 🙋‍♀️❤️

PS: obrázek vytvořen Al. Zadala jsem, ať to vypadá jako já, ale nevím no. Každopádně já jsem si nohu za hlavu nikdy nedala a taky mně kdysi vyhodili z gymnastiky pro neschopnost.

📸 Jedna návštěva. Jedna korekce. Jedna terapie. A tělo vypadá i funguje úplně jinak.Na fotce není žádný „zázrak přes noc...
19/05/2026

📸 Jedna návštěva. Jedna korekce. Jedna terapie. A tělo vypadá i funguje úplně jinak.

Na fotce není žádný „zázrak přes noc“.
Jen změna v nastavení těla, dechu, opory a vnímání vlastního držení.

Často dnes slýcháme, že držení těla vlastně není tak důležité a že s bolestmi příliš nesouvisí. Ano — neexistuje jedna „dokonalá“ pozice, ve které musíme vydržet celý den. Tělo je vytvořené pro pohyb, ne pro strnulost.

Ale moje zkušenost z praxe je jiná v jedné důležité věci 👇

Pokud je tělo dlouhodobě bez opory, bez aktivace středu a bez střídání pozic, začne si vytvářet přetížení a kompenzace. A ty se často projeví:
▫️ bolestmi zad nebo krku
▫️ únavou
▫️ tlakem v bedrech
▫️ povoleným břichem
▫️ horším dechem nebo stabilitou

Na fotce je krásně vidět, jak i během jedné terapie může změna nastavení ovlivnit:
✔ držení těla
✔ postavení hrudníku a pánve
✔ funkci břicha
✔ celkový výraz břicha a těla

Nejde o to „stát vojensky rovně“.
Jde o schopnost se během dne občas vědomě narovnat, nadechnout, aktivovat oporu těla a nenechat organismus celé hodiny padat do pasivity.

I malé pravidelné změny během dne mají větší efekt než občasná snaha o dokonalost. 🙌

⚡️ bolest kam se podíváš ⚡️Poslední týdny je ordinace plná lidí s bolestí.Bolestí zad, kloubů, hlavy… ale často i bolest...
15/05/2026

⚡️ bolest kam se podíváš ⚡️

Poslední týdny je ordinace plná lidí s bolestí.
Bolestí zad, kloubů, hlavy… ale často i bolestí, kterou nejde úplně popsat jedním místem na těle.

A čím dál víc si uvědomuji, že lidé nepřichází jen „opravit záda“.
Přichází unavení. Přetížení. Odpojení sami od sebe.

Bolest totiž neovlivňuje jen pohyb.
Postupně zasahuje do celého života.

Člověk se hůř vyspí.
Má méně energie.
Je podrážděnější.
Přestává dělat věci, které měl rád.
Omezuje pohyb, setkávání, sport, někdy i obyčejné každodenní fungování.

A velmi často si na bolest zvykne natolik, že začne věřit, že „to je prostě normální“.

Jenže život v bolesti bere lehkost.
Bere radost z pohybu.
Bere kapacitu být plně přítomný pro sebe i pro ostatní.

Proto fyzioterapie v tom, jak ji vnímám já, není jen o pohybovém aparátu. 🤍

Je o doteku.
O bezpečném prostoru.
O chvíli, kdy člověka někdo opravdu vnímá a poslouchá.

Někdy lidé potřebují víc než cviky.
Potřebují zastavení.
Vedení.
Pocit, že na všechno nemusí být sami.

A právě v tom vidím obrovský přesah fyzioterapie.

Úleva od bolesti často nepřinese jen lepší pohyb.
Přinese klidnější spánek.
Více energie.
Chuť vrátit se k aktivitám, které člověk miluje.
Větší trpělivost doma i v práci.
Pocit svobody ve vlastním těle.

Najednou se člověk znovu nadechne.
Narovná se nejen fyzicky, ale i vnitřně.

04/05/2026

⚡️Potřebuju aby tam pořádně křuplo… ⚡️

Jisto jistě to zná mnoho z vás.
Obrázky a videa, kde jedno pořádné lupnutí napraví kosti, vyléčí skoliózu nebo zbaví bolesti napořád.

Častokrát v ordinaci slyším, že potřebujete pořádně prokřupat a pak ti bude v pořádku. Nebo že cítíte, že ještě ještě trochu a přijde pořádný křupanec.

My tomu říkáme fenomén lupnutí.

A možná to bude překvapivé, ale není vždy při mobilizacích zapotřebí.
Velmi často dojde k úlevě a úpravy prostředí i bez tohoto křachu.

A taky to není žádné napravování kostí.

👉 Když kloub „křupne“, neskáče zpět na místo. Ve skutečnosti dochází ke změně tlaku v kloubu, při které vznikají a zanikají drobné plynové bubliny v kloubní tekutině (tzv. kavitační efekt). Tento zvuk tedy není známkou toho, že se něco „opravilo“.

👉 Úleva, kterou cítíte, je krátkodobá. Dochází k ovlivnění nervového systému a snížení napětí – ne k řešení příčiny problému.

Také v ordinaci používám manipulace a mobilizace.
Dochází při nich často k okamžité úlevě.
Ale také klientům vysvětluji, že zvuk nemusí přijít.
A také, že není žádoucí tuto mobilizaci provádět neustále a opakovaně.

⚠️ Proč si dávat pozor na časté „křupání“ nebo nárazové manipulace:
- mohou vést k přetěžování vazů a kloubních struktur
- tělo si na tento stimul zvyká a vyžaduje ho častěji, místo toho, aby používal autoreparacni mechanismy
- neřeší skutečný důvod bolesti (např. svalová nerovnováha, špatné pohybové návyky)

Velmi často jsou líbivá videa ale odborníků, kteří v rukavicích, v oblečení a v různých pozicích škubnou krkem, až se hlava protočí.

Nemohu se na tato videa ani dívat.

Představa, že je v tomto terénu nějaká dotyčnému neznámá dysfunkce ne zřídka vede k velmi nebezpečnému ohrožení klienta.
V nejhorších případech i k ochrnutí.

Velmi tedy dbejte na to, komu se svěříte do péče.

A taky vězte, že pokud chcete být dlouho zdrávi a ve funkci, tohle rychlořešení situaci nezachrání. Nikdo totiž nepřevezme otěže zodpovědnosti za funkční a zdravé tělo za vás

Šetrné fyzioterapii ZDAR ❤️🙋‍♀️

🔥🔥Čarodějnice budiž upálena! Dnes jsme si s dcerou povídaly o tradici pálení čarodějnic. 🧙‍♀️🔥Snažila jsem se jí vysvětl...
30/04/2026

🔥🔥Čarodějnice budiž upálena!

Dnes jsme si s dcerou povídaly o tradici pálení čarodějnic. 🧙‍♀️🔥

Snažila jsem se jí vysvětlit, že kdysi dávno to nebyla žádná veselá oslava. Byla to doba, kdy ženy, které rozuměly bylinkám, přírodě a jejím zákonům, byly označovány za čarodějnice. Často jen proto, že uměly něco navíc. A místo obdivu přišel strach, obvinění ze spiknutí s ďáblem… a krutý trest.

Moje šestiletá dcera se na mě podívala s upřímným údivem a nechápala, jak je tohle vůbec možné.

Řekla jsem jí, že možná kdybych já žila také v té době , možná by upálili i mně.

A tak jsme si to zkusily vysvětlit jinak. Že dnes už naštěstí nežijeme v době strachu. Že dnešní „čarodějnice“ můžeme chápat jako symbol spojení s přírodou, intuicí, silou a svobodou být samy sebou. Že oheň dnes nepálí lidi, ale může symbolicky spálit to staré, co už nepotřebujeme, a dát prostor novému.

Možná právě proto má tenhle večer dnes úplně jiný význam. Ne jako připomínka bolesti, ale jako oslava života, síly přírody a naší vlastní vnitřní síly.

A její poslední věta?„Takže dneska slavíme, že můžeme být takové, jaké chceme?“

Ano. Přesně tak.

Vivat všem čarodějkám 🥳

Adresa

Ztracená 4270/17
Kromeriz
76701

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Fyzioterapie Mgr. Kateřina Burdová zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie