07/04/2024
Milý Bože,
zášť a závist, soupeření a nenávist, neustálé hodnocení sebesama i okolí. Všechno má stejný ukazatel ven. Směrovka, kterou nás nutí se koukat, směrovka zapomění.
Ach, kdy už toto pochopíme. Kdy konečně budeme zralí natolik abychom nevyvolávali neustálý boj, nevytvářeli tlak na sebe, se sebou i okolním světem, se životem jako takovým?
Vede mě to k zamyšlení, otázce: "A začala jsem já? Nevytvářím já ten tlak? Kde ještě hodnotím, závidím, soupeřím? A s kým? Co mě k tomu vede? Co tím získávám?."
Když se nořím více do hloubky, dívám se za to, pak si uvědomím, že to vyvěrá nejen z tohoto života, ale i starších inkarnací. Že je to založené na mojí bolesti, utrpení, nějakém velkém traumatu, krivdě, pocitu nenaplnění, neúcty, zneužití atd (sama si doplň)..
Když jsem k sobě pravdivá, opravdu upřímná, mohu vidět ta bolavá místa, jež potřebují péči, laskavost, pohlazení, zastavení a zároveň změnu myšlení, vnímání, zření. Je to znovu nabytí důvěry v sebesama JINAK, NOVĚ.
Je to okamžik, kdy v nás může konečně dozrát čas na vzájemnost, sesterství, sounáležitost a svobodnou spolupráci.
Krůček po krůčku. Pomalu a laskavě k sobě.
Nechť se nám daří,
být k sobě upřímní.
S láskou J. ♡
.......
A pokud chcete nahlédnout pod pokličku sebe sama zvu vás na jednodenní seminář CELODENNÍ KONSTELAČNÍ WORKSHOP - "UVOLNI SVÉ EMOCE"
Těším se.
