Dobalancu

Dobalancu TERAPIE - Ing. Markéta Sedláčková

30/05/2026

JDEŠ SVOU VLASTNÍ CESTOU?

Signály, že nejdeš svou cestou nepoznáš podle toho, že se ti nedaří, ale podle toho, jak se u toho cítíš.

Vnímej, co ti říká tvé tělo.

- Chronická únava: Spíš dost, ale ráno se budíš bez energie.
- Permanentní napětí: Cítíš neustálý tlak v ramenou, stažený žaludek nebo sevřenou čelist, apod., jako bys byla pořád v pozoru.
- Tělo říká „NE“: Často onemocníš přesně ve chvíli, kdy máš udělat další krok na této cestě.

Vnímej své emoční signály.

- Vnitřní prázdnota: Dosáhneš úspěchu (povýšení, splněný úkol, uznání), ale místo radosti cítíš jen úlevu, že „to máš za sebou“, nebo tupé prázdno.
- Skrytý vztek
- Žárlivost: Když vidíš lidi, kteří žijí svobodně a dělají bláznivá rozhodnutí, necítíš inspiraci, ale závist nebo potřebu je kritizovat.

Vnímej své myšlenkové vzorce.

- Slovník povinnosti: Tvé myšlenky jsou plné slov „musím“, „měl/a bych“. Slovo „chci“ z tvého slovníku téměř zmizelo.
- Strach ze zklamání: Tvou hlavní motivací pro rozhodování je strach, co by na to řekli rodiče, partner, šéf, společnost, atd.

…………….

Jak udělat první krok k vykročení na svou cestu?

Prudká změna by mohla dostat tvou nervovou soustavu do paniky. První krok musí být v klidu, v bezpečí a změna postupná.

○ Zaveď „stopku“ na rychlé a automatické odpovědi.
Lidé na cizí cestě často mívají “reflex” okamžitě vyhovět.

Věty typu „Podívám se do kalendáře a dám ti vědět.“ nebo „Musím si to promyslet.“ jsou úplně v pořádku. Tento časový prostor potřebuješ k tomu, abys vůbec měla možnost pocítit, co chceš vlastně ty.

○ Pracuj s emocemi - potřebuješ v sobě znovu objevit svůj vnitřní kompas (podobný tomu, co vlastnil pirát Jack Sparrow :))
Všímej si svých činností a lidí, se kterými jsi. Po každé činnosti nebo interakci si polož otázku: „Tohle mi energii dalo, nebo mi ji to vzalo?“ Cokoliv, co ti energii dává, je ukazatelem směru k tvé vlastní cestě.

Celý článek v BLOGU na mém webu www.dobalancu.cz

Zdraví Markéta ♡ Dobalancu

15/05/2026

UŽ NEMŮŽEŠ? NAUČ SE PŘEPÍNAT DO ŠNEČÍHO MÓDU… 🐌🙏🤍

V čem spočívá největší síla „šnečího módu”?
V rychlém tempu člověk žije pod vlivem “adrenalinové anestezie”, která otupuje vnímání reality. Spěch funguje jako hluk, který přehlušuje varovné signály duše i těla.
Když se člověk vědomě zpomalí, tento hluk utichne a na povrch vyplují zásadní pravdy, které dříve přehlížel:

Rozpoznání toxických vztahů
V rychlém režimu: Člověk neustále omlouvá chování druhých, protože nemá čas se nad tím zastavit a zamyslet. Např. únavu po setkání s manipulátorem přisuzuje pracovnímu přetížení,...
Ve šnečím módu: Jakmile zpomalí, jasně navnímá, jak se jeho tělo v přítomnosti konkrétního člověka stahuje. Všimne si, že po rozhovoru s ním odchází emočně vyčerpaný, s těžkostí na hrudi nebo s úzkostí.

Odhalení nevyhovujícího prostředí
V rychlém režimu: Domov nebo kancelář/práce slouží jen jako „přestupní stanice“. Neustálý nepořádek, špatné světlo, hluk nebo těžká atmosféra na pracovišti jsou vnímány jako nepříjemný, ale nutný detail.
Ve šnečím módu: Člověk si uvědomí, jak moc ho vizuální smog, neuspořádaný prostor nebo toxická kultura v práci podvědomě stresují a obírají o energii každou minutu, kterou v nich stráví.

Odmaskování nefunkčních životních rolí
V rychlém režimu: Člověk jede na autopilota v roli „toho, kdo všechno zvládne“, „zachránce“ nebo „dokonalého pracovníka“. Plnění cizích očekávání ho drží v neustálém běhu.
Ve šnečím módu: Při zastavení si položí otázku: „Pro koho to vlastně dělám?“ Zjistí, že hraje roli, která mu nesedí, a že jeho vyčerpání pramení z vnitřního konfliktu mezi tím, kým je, a kým se snaží/je nucen být.

Navnímání potlačovaných emocí a traumat
V rychlém režimu: Práce a neustálá aktivita slouží jako únikový mechanismus před smutkem, křivdou nebo strachem a hlavně vnímání sebe sama... CELÝ ČLÁNEK V BLOGU NA WEBU https://www.dobalancu.cz/news/uz-nemuzes-nauc-se-prepinat-do-sneciho-modu/

Zdraví Markéta Dobalancu

14/05/2026

ČEMU SE UČIT OD ZVÍŘAT? 🐑🐏🙏🤍

Zvířata disponují vysokou emoční inteligencí, nejsou jen pasivními přijímači našich nálad. Pokud je vztah mezi vámi pevný, dokáží vědomě převzít roli terapeutů a iniciátorů změny.

Vnímají, že tvůj stres a únava znamenají „zablokovanou“ nebo těžkou energii. Místo toho, aby se jí podřídila, použijí hru jako nástroj, jak vás rozhýbat.

Vědí, že když tě vyzvou k nějaké aktivitě nebo jen prostě k upoutání pozornosti, donutí tvou mysl přepnout do přítomného okamžiku.

V prostoru jejich bezpečného útočiště si mohou dovolit ignorovat tvůj stres z lidského světa a nabídnout tu svůj vlastní svět, kde žádné termíny, starosti ani lidské problémy neexistují.

Když na jejich výzvu odpovíš a začneš se s nimi smát a hýbat, tvoje tělo okamžitě vyplaví endorfiny a oxytocin (hormon důvěry a vazby) a sníží hladinu stresového kortizolu. Zvířata (tady ovečky) intuitivně vědí, že pohyb a radost léčí.

Tím, že za tebou přijdou a vybízejí tě k vnímání, k plné pozornosti nebo i ke hře, ti vlastně říkají: „Nech ty lidské starosti za plotem, teď jsi tady s námi a my tě potřebujeme veselou.“ Je to projev obrovské náklonnosti, vyšší úroveň mezidruhového partnerství. Zvíře, které by vás bralo jen jako „krmiče“, by vaši únavu ignorovalo a šlo si po svém.

Tato zpětná vazba od zvířat je tou nejčistší formou terapie. Člověk může o svých problémech mluvit hodiny s psychologem, ale několik minut čisté pozornosti, naladění na TEĎ, upřímné hry třeba s malými ovečkami dokáže hlavu vyčistit okamžitě a přeladit na pole pro sebe (a v důsledku i pro ostatní) mnohem prospěšnější. Dokáže tě opět spojit se sebou samým.

Zdraví Markéta Dobalancu
www.dobalancu.cz

04/05/2026

LÉČIVÁ MOC VDĚKU 🙏🤍🍃

Svět kolem nás je v základu neutrální. Rozdíl mezi prožíváním všednosti nebo až magických okamžiků spočívá v tom, jak se na něj díváš. Ve chvíli, kdy plně vnímáš PŘÍTOMNOST svých nejbližších, nádhernou atmosféru místa nebo krajiny a pocítíš VDĚK, tvůj mozek provede vědomé „přeladění“. Přestane zaostřovat na to, co chybí nebo co je potřeba udělat a začne naplno prožívat to, co je tady a teď.

Vděk doslova přelaďuje mozek tím, že aktivuje prefrontální kůru a tlumí centra stresu. Mozek zaplaví tělo dopaminem, serotoninem a oxytocinem, které posilují imunitu a snižují zánětlivé procesy.

Příroda toto léčení umocňuje. Její tichý rytmus – poletování chmýří, šum listí,... pomáhá mozku zakotvit se v přítomnosti. Ve spojení s přítomností tvých nejbližších přichází pocit hlubokého bezpečí, ve kterém se tělo i duše mohou konečně regenerovat.

Vděk tě „přeladí“ z pocitu oddělenosti do stavu jednoty. V té magické chvíli nejsi jen pozorovatelem, ale součástí celého živého systému.

Každý takový okamžik je tedy vědomou volbou mezi obyčejností a zázrakem. Je to proces, kdy skrze vděk dáváš svému mozku “povel” k uzdravení a své duši prostor k ROZKVĚTU.

Zdraví Markéta ‎⁨
www.dobalancu.cz

30/04/2026

OHEŇ TRANSFORMUJE 🔥💫 a může proměnit vše, co již nepotřebujeme a dál nechceme životem táhnout…

PŘESVĚDČENÍ O MALOSTI, STRACH Z VLASTNÍ VELIKOSTI a NESCHOPNOST MLUVIT ZA SEBE – tvoří jakýsi kruh blokujících vzorců, který po generace sloužil jako neviditelný pancíř v časech, kdy vyčnívat znamenalo riskovat bezpečí nebo i život, umožňovalo takové nastavení přežít. Dnes se však tyto kdysi ochranné mechanismy mohou jevit spíše jako těsný oděv, který už nedovoluje volně dýchat.

Filipojakubská noc nabízí příležitost k tiché a hluboké transformaci tohoto “dědictví.”

Oheň transformuje - plameny mohou s jemností přijmout vše, co už je v životě příliš těžké a proměnit to. Je to možnost odevzdat ohni tu tíhu a nechat ji proměnit.

Všem, ze kterých jsme vzešli, uvolňujeme pouta strachu, která je svazovala. Tím, že se rozhodneme pro sebe, pro vlastní hlas a růst, dáváme smysl i jejich dřívějšímu úsilí o přežití.

Jakmile se staré vzorce promění v p***l, vzniká prostor pro to, co je v nás skutečné. Možná se pak mluvení za sebe stane přirozeným projevem naší existence, podobně jako je pro oheň přirozené zářit.

Tento rituální okamžik je pozvánkou k tomu, aby se ze „strategie přežití“ stalo „umění žít“. Je to cesta od neviditelnosti k autenticitě, vykonaná s úctou k tomu, co bylo, a s otevřeností k tomu, co přichází.

Zdraví Markéta Dobalancu
www.dobalancu.cz

28/04/2026

VLASTNÍ HODNOTA 🤍

Když člověk začne cítit vlastní hodnotu, přestává dělat kompromisy na úkor svého já, svých potřeb a zdraví. Sebehodnota je klíčem k sebeúctě, která vede k tomu, že si přestaneš ubližovat souhlasem s věcmi, které jsou pro tebe nepřijatelné.

S uvědoměním si vlastní hodnoty se učíš říkat „ne“ a nenecháváš se manipulovat do situací, které ti nevyhovují nebo vysloveně škodí.

Když znáš svou hodnotu, přestaneš akceptovat neúctu a nezdravé kompromisy.

Sebehodnota pramení zevnitř, ne z pochvaly ostatních, což dává sílu stát si za svým i za cenu, že se to někomu nebude líbit.

Přestáváš hrát roli oběti a přebíráš zodpovědnost za svůj život, radost, zdraví, …

Tento proces není o aroganci, ale o zdravém respektu k sobě samému.

Tvoje hodnota není něco, co musíš získat nebo si zasloužit. Je to něco, co už máš, jen jsi na to, pod nánosem starostí, povinností a upřednostňování ostatních před sebou, zapomněla.

A jak tedy svou hodnotu najít?

Přestaň sloužit a začni žít. Tvoje cena nezávisí na tom, kolik toho uděláš pro druhé nebo jak moc jsi užitečná. Máš hodnotu prostě proto, že jsi. Vyčerpaná a s otazníkem vlastní hodnoty jsi mimo svou sílu pro sebe a nakonec i pro ostatní.

Změň tón, jakým se sebou mluvíš. Všimni si, jak sama k sobě, mluvíš, jak se trestáš za každou chybu. Zkus to jinak – buď k sobě tak laskavá, jako bys mluvila se svou nejlepší kamarádkou. Neodsuzuj se, podpoř se.

Dodržuj sliby, které dáš sama sobě. Můžeš začít i úplnými drobnostmi. Když si řekneš, že si v klidu vypiješ kávu nebo se projdeš, udělej to. Každá taková maličkost je důkazem pro tvoji duši, že jsi pro sebe důležitá.

Nauč se žít „zdravé ne“: Když řekneš „ne“ něčemu, co ti evidentně bere energii nebo tě úplně vyčerpává, říkáš tím „ano“ své vlastní hodnotě. Ten pocit viny, který možná přijde, je jen starý zvyk. Nech ho odejít.

Důvěřuj svým pocitům. Ty jsi ta, kdo v tvém těle bydlí. Pokud se v nějaké situaci necítíš dobře, důvěřuj tomu, co cítíš. Naslouchej svému tělu. Nikdo jiný nemá právo ti říkat, co máš cítit.

Pamatuj, že lidé kolem tebe podvědomě vycítí, jakou hodnotu si připisuješ, a podle toho se k tobě chovají. Dovolí si k tobě jen to, co jim sama (svým vztahem k sobě) dovolíš.

Zdraví Markéta ♡ Dobalancu

24/04/2026

CO UČÍ STROM A VÍTR 🌳🌬

Učebnice života je otevřená všude kolem, pro ty, kdo se dívají. Tady se otevřela zrovna na straně s kapitolou “O tom, jak strom ve větru tančí”.

“Tanec“ této borovice není jen způsob, jak přežít, ale též proces učení se a sbírání síly a ukázka života s lehkostí v přímém přenosu.

Lze jej vnímat jako ochranu - v krizovém momentu se díky flexibilitě nezlomíš. Šetříš energii, kterou bys jinak vyplýtvala na marný boj s něčím, co nemůžeš ovlivnit (vítr).

Nebo jako trénink - i když je situace nepříznivá, nutí tě k pohybu, ke kterému by ses v bezvětří neodhodlala. Získáváš nové dovednosti, jiný úhel pohledu a „posiluješ svaly“ (vnitřní odolnost).

Nebo jako následný růst - jakmile vítr ustane, nejsi tam, kde jsi byla předtím. Jsi pružnější, máš trochu hlubší kořeny a víš, co vše již zvládneš. Takový posttraumatický růst. Schopnost využít prožitou krizi jako palivo pro budoucí rozvoj. Ten tanec ve větru tě vlastně připravuje na to, abys v období klidu mohla vyrůst výš a být stabilnější.

Mění svou perspektivu z oběti na tvůrce.
Strom vítr nevnímá jako nepřítele, který ho ohrožuje, ale jako partnera v tanci. Tím, že mu neodporuje, mu vítr dává impuls k pohybu.

Strom nečeká, až ho vítr „přejde“, ale využívá jeho energii k vlastnímu vyjádření. Situace, která by jiného mohla ochromit, se pro něj stává příležitostí k akci.
Přistupuje k ní s hravostí, ne se strachem - slovo „tančit“ naznačuje lehkost. I v těžké situaci lze najít způsob, jak se s ní vypořádat s jistým nadhledem nebo elegancí, namísto křečovitého svírání strachem.
Vítr ze stromu při tanci setřese suché větve a staré listí, které už nepotřebuje. Tím mu vlastně pomáhá uvolnit místo pro nový růst. Tak trochu projde malou očistou.

V životě to znamená schopnost říct si: „Tahle situace je náročná, ale já ji využiju k tomu, abych se o sobě něco víc dozvěděla, abych vyzkoušela svou pružnost a abych místo strachu pustila do světa zvědavost, i když se to může zdát náročné.“

Zdraví Markéta ♡ Dobalancu
www.dobalancu.cz

23/04/2026

PARADOX VOLBY “MENŠÍHO ZLA”

…je fascinující v tom, jak dokonale dokáže lidskou mysl zacyklit v sebedestrukci.

„Menší zlo“ je často nebezpečnější než to “větší”.
Menší zlo (setrvání v toxickém prostředí, situaci, společnosti člověka / lidí,...) je jako pomalá otrava. Neničí tě hned úplně, takže tvůj instinkt přežití nespustí poplach k velké, rychlé akci. Tím, že je otrava do jisté míry „snesitelná“, ukrajuje ti dny, měsíce a roky, během kterých si zvykáš na to, že tvá bolest je normální. Stává se tvou normou. Paradoxně právě ona snesitelnost je to, co tě nakonec skutečně „zničí “, neboť ti nedovolí vyvinout dostatečný impuls k tomu, abys vyskočila ven.

„Větší zlo“ je často jen iluze.
To velké zlo (vzorce řízené strachem z opuštění, samoty, selhání, z chyby, ze zrady svého přesvědčení) je paradoxně často jen myšlenkový konstrukt. Je to strašák, který sis vytvořila během své cesty, vlivem svého okolí (rodina, škola, společnost,...).

Člověk se bojí velké změny, jako by to byla smrt, přitom je to často jediná cesta k životu. Smrtí ovšem musí projít ty části sebe sama, které drží člověka u oné pomalé sebedestrukce.

Paradoxem je, že ve chvíli, kdy si vybereš to, čeho se nejvíc bojíš (ten velký krok), ROZHODNEŠ se pro něj, ono „větší zlo“ se jaksi zmenší a rozplyne. Jakmile změníš své vnitřní nastavení a rozhodneš se, že už nebudeš obětí, rozhodneš se pro sebe, pro život v jeho plnější verzi, zjistíš, že ona “děsivá bouře” venku byl jen tvůj strach z vlastní síly.

Zatímco „malé zlo“ tě drží v pasti tím, že ti dává falešný pocit bezpečí, „velké zlo“ tě osvobozuje tím, že tě donutí k akci, která ti ukáže pravdu o tobě a tvé skutečné síle.

Možnost volby JE...

Zdraví Markéta Dobalancu
www.dobalancu.cz

13/04/2026

ZKUS DĚLAT NĚKDY VĚCI BEZ PŘÍPRAVY ☀️

Posílám meditační kompilaci vlastních videí s improvizovaným slovem. Pocítila jsem jak improvizace (projev bez přípravy) léčí, tak předávám dál...

Jde o hluboký proces, který zasahuje tvou mysl i tělo v několika rovinách:

- Propojení rozpojeného: V běžném životě často fungujeme jen „v hlavě“. Tenhle vír obrazu a hlasu tě nikam netlačí, ale jemně zve, tvůj zrak, tvé cítění a tvůj zase potkaly. To sjednocení přináší okamžitou vnitřní úlevu.

- Bezpečný průchod emocí: Emoce jsou jako voda, když stojí, začne se z nich stávat bažina. Vytvoř jim koryto. Ony skrze tebe protečou ven, aniž by tě zaplavily, protože se „opíráš“ o pevný obraz krajiny nebo její části.

- Průplesk vnitřního kritika: Tvůj mozek je zvyklý tě hodnotit. Ale ve chvíli, kdy se dostaneš do flow a jen chrlíš slova k plynoucím obrazům, nestíhá kritik zasahovat. Tím se v nervové soustavě vytváří nová cesta: cesta svobody a sebepřijetí. Zjišťuješ, že tvůj projev je v pořádku přesně takový, jaký je.

- Biofilie – souznění s živým: Jsme součástí přírody. Když sleduješ její rytmy (vlnění trávy, let ptáka, cval koní,...) a přidáš k tomu své slovo, svůj tep a dech se začnou přirozeně synchronizovat s tím, co vidíš. Snižuje se hladina stresových hormonů a nastupuje hluboký klid.

- Vlastní pravda jako lék: Nejvíc nás vyčerpává, když hrajeme role. V tomhle víru slov ale najednou „vyletí “ tvoje autentická pravda. A vyslovit svou pravdu, i kdyby jen pro sebe do záznamu, má obrovskou očistnou moc. Je to uznání tvé existence.

Léčí to proto, že se na chvíli přestaneš opravovat a začneš se prostě žít.

Zdraví Markéta ♡
www.dobalancu.cz

Adresa

Broumovská 82
Náchod
54701

Telefon

+420776521877

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Dobalancu zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Praxe

Pošlete zprávu Dobalancu:

Odkazy

Sdílet

Kategorie