PhDr. Lenka Šilerová, PhD. psycholog, kouč, supervizor koučů

14/09/2026

Podzimní škola koučování



Jste kratší či delší dobu po koučovacím výcviku a tak trochu si nejste si jistí se svým koučováním? Máte obavy, zda je dost dobré? Zaskočí vás občas nějaká situace? Silné emoce? Anebo se chcete po výcviku posunout o kousek dál?

Právě pro vás jsme s Michal Hummel a Janette Šimková připravili tři dny, kdy si můžete osvěžit své koučovací dovednosti, získat více jistoty a zastavit se nad tím, ze čeho vzniká vás koučovací styl. A pár věcí navíc.

Pro kohokoliv, kdo má základní koučovací výcvik a chce se posunout o kousek dál či jen upevnit, co už umí.

Těšíme se na vás v Brně, částečně i online, 16.-18.10.2026.

Přihlášky zde: https://lnkd.in/dgiXqsWA

01/09/2026

Zase na téma kvality profesionálů...
Ne každá rozvojová metoda, co se tváří sofistikovaně, je skutečně evidence -based. To samozřejmě nemusí vadit, záleží na tom, k čemu jí chceme použít. Rychlé zkratky a univerzální řešení skutečně nefungují.
Více v článku:

V psychoterapeutické praxi se lze nezřídka potkat s lidmi, kteří podlehli vlivu různých pseudometod a jejich vykladačů. V poslední době se dostávají i do firemního prostředí, což může napáchat ještě víc škod, zejména pokud zasahují do náboru, řešení konfliktů či dokon...

29/08/2026

Tuhle knihovnu v prostorách Koučovací výcvik, nad níž bdí , mám moc ráda. Jednou do ní snad přibyde i můj kousek 😉
Panda nám půjčila učebnu na výjezd rady EMCC, tak jsem zase mohla listovat a nasávat, měla jsem víc času, než když vedu výcvik. Pando, děkujeme!!!
A pokud vás láká se naučit koučovat, a to ve společnosti dobrých knih, přidejte se do podzimních kurzů. Potkáme se.

15/08/2026

Jste tím nejlepším koučem, co můžete být?
➡️ Máte svůj osobní rozvojový plán? Přemýšlíte o svém rozvoji a plánujete ho nějak?
Knížka Coaching Supervision přináší mimo jiné návrhy oblastí, které by měl takový plán obsahovat, a to:
🌿 znalosti z oblasti koučování a blízkých
🌿 sebeuvědomění a porozumění sobě
🌿 koučovací dovednosti
🌿 osobní charakteristiky (např. zvědavost, empatie, sebejistota),které chcete rozvíjet
🌿 rozsah a formát praxe (spektrum klientů, prostředí, kultur…)
🌿 péče o kontext vašeho koučování (podpora, supervize…)
🌿 businessové aspekty
🌿 přínos profesi (to se mi obzvlášť líbí :-))
Autoři doporučují ideálně vyhodnocení plánu každých šest měsíců – podívat se, jak se vám daří plnit cíle, kde vidíte příležitosti, zhodnotit balanc mezi šířkou a hloubkou rozvoje.
Zároveň doporučují supervizi, peer diskuse a inspirace, měsíční vzdělávací cíle, stanovení rozvojové výzvy každý čtvrt rok, experimentování s novými přístupy (stále ovšem v souladu s potřebami klienta) a také vzájemné koučování s kolegy pro bezpečné testování nových přístupů

➡️ Zdá se vám to náročné? Obsáhlé? Pak doporučují si položit otázku: "Jak je pro vás důležité být tím nejlepším koučem/kou, co můžete být?"

➡️ Přiznávám, že ikdyž jsem velký fanda profesního a osobního rozvoje, takhle intenzivně „nejedu“. Svůj rozvoj plánuji spíš v ročních cyklech. Není náhodný ani zcela nahodilý, má smysl, vychází z průběžné reflexe mých kompetencí dle EMCC (což je zase jiný pohled na možné oblasti rozvoje) i z dlouhodobějších záměrů.
➡️ Určitě chci být tou nejlepší koučkou, supervizorkou i terapeutkou, co můžu být, ale v míře, která je pro mne únosná 😊. Trávím vzděláváním a reflexí desítky až stovky hodin ročně, stejně jako učením a rozvojem ostatních kolegyň a kolegů, mám pro to jasný záměr, dává mi to smysl, ale nechávám si v tom taky kus náhody a spontánnosti.
➡️ Moc by mne zajímalo, jak to máte vy, koučky a koučové? Jak o svém rozvoji přemýšlíte? Co pro něj děláte? Pojďme se vzájemně inspirovat. Napište sem nebo i soukromě do zpráv.

12/08/2026

Letos v létě hodně chodím ke studánce… teda k jezírku. Volnější dny, zatím bez klientské práce, od které potřebuji taky získat odstup, abych jí mohla za se dělat naplno, trávím v milovaných horách. Letos o něco déle než obvykle, s dlouhými rány, relativně produktivními půldny a odpoledním chozením na procházky. Splnila jsem téměř všechny své čtenářské cíle, a pustila se do detailního studia témat spojených se supervizí, koučováním a rozvojem profesionálů. Něco se chystá!
Například workshopy zaměřené na využití koučovacího přístupu v poradenství i v HR praxi, podcast o koučování a taky jeden ještě trochu utajený projekt 😊.
Není to úplně plodná prázdnota, jak se o ní píše v gestaltu, té jsem dala prostor loni v létě, spíš kombinace jiného životního rytmu, snahy o maximální zaměření na dané téma, a dost „volného“ času na „nic“ čili chození ke studánce. Taková odlehčená produktivita bych to nazvala. Nejlepší nápady vznikají právě v momentech, kdy jen tak bloumám. A tak se pomalinku skládá tvar…

01/08/2026

Tak jo… jsem v jedné nezaplněné chvilce napsala článek, jehož název se mi v myšlenkách objevoval dlouho…

Naše životy jsou přeplněné. Původně jsem chtěla napsat, že se zdají být přeplněné, ale ne... jsou přeplněné.

Posledních pár měsíců mi v průběhu sezení s klienty často proběhne hlavou jedna věta z Malého prince.

Většinou ji nevyslovím, ale ona se mi zarývá hlouběji a hlouběji do mých myšlenek. Co se to s námi děje?

Krásný článek psycholožky Lenky Šilerové: https://psychologie.cz/pomaloucku-ke-studance/

28/07/2026

Žít s vnitřním souhlasem, který je prožívaný, nejen kognitivní… na tom stojí existenciální přístup. Čím víc do něj v posledních letech pronikám, tím víc jsem nadšená. A tím víc v něm nacházím východiska a prvky, které používám jako koučka i terapeutka. Neříkala jsem tomu vnitřní souhlas, ale ptala se, co člověk doopravdy chce sám, co je to jeho… čemu říká ano. To je někdy těžké najít, zejména, když jsme od dětství formováni k tomu, dělat druhým radost a být jim po vůli… Existenciální analýza k tomu dává dobré otázky. Můžeme si je klást i u drobných denních rozhodnutí. Když teď dělám tohle, např. piju kávu, kouřím, cvičím, jdu na návštěvu, dělám to se skutečným vnitřním souhlasem?
Kdybych někdy ještě chtěla absolvovat dlouhý výcvik, tak bude určitě existenciální. Je to směr, který mi sedí, a který se tak nějak hodí k ne již mladému věku.
A teda spolu s Annou Kareninou je Existenciální analýza výborné letní kombo. Žádná oddechovka :-)

28/07/2026

Dnes více o učení, koučování a supervizi. A taky o etice a profesních organizacích.
Rozhovor pro EPALE Česká republika o rozvoji a učení dospělých vyšel právě před rokem, vybírám:
🌿 Reflexe je nezbytná podmínka učení.
🌿 Nestačí se jen učit, ale taky integrovat naučené (o tom dost vím...).
🌿 Koučovací dovednosti jsou za mne dovednosti pro 21. století, i proto se jejich výuce a tréninku tak ráda věnuju.
🌿Supervize je jiná disciplína než koučování a vyžaduje i jiné kompetence, může být sice chápana jako "pokec o práci", ale její přínos a podstata jsou trochu jinde.
🌿 Recept na dobrý život pořád hledám... Někdy víc a někdy míň úspěšně, ale rozvoj k němu pořád patří.

Více v článku

Bez skutečné reflexe se učíme jen málo – nebo mechanicky

21/07/2026

Psychoterapie je od 1.7.2026 konečně vázanou živností, to znamená, že si tak skutečně nemůže říkat každý. K jejímu získání je třeba magisterské VŠ vzdělání (žádná vysoká škola života), komplexní psychoterapeutický výcvik zahrnující mnoho hodin práce na sobě - tzv. sebezkušenosti, mnoho hodin nácviku metod/technik práce s klienty, supervize aj. (čili žádné, co pomohlo mně, pomůže vám...) a prokázaná praxe v oboru.
Aktuálně ještě platí přechodné období, ale už nyní se můžete potenciálních terapeutů začít ptát, zda mají na psychoterapii živnost.
Detaily o nové živnosti najdete na webu Česká asociace pro psychoterapii, která má na uzákonění nové živnosti obrovský podíl - díky za to!
PS: Živnost už mám vyřízenou a po prázdninách budu mít prostor pro několik nových spoluprací - psychoterapii, koučování i supervizi.

29/06/2026

„Pokud se dostávám k bodu, kdy mi to profesionálně už neklade odpor, mám pocit, že si ho musím vytvořit nějakou změnou.“ Adriena Šimotová
Nádherná výstava, silný příběh A.Š., přátelství s Medou Mládkovou… zase jsem o poznání a inspiraci bohatší. Ovšem tato věta mne naprosto dostala.
Vystihuje totiž naprosto přesně mojí zkušenost. Místo, abych poklidně plula ve vodách, které nekladou odpor, které znám, znovu a znovu se pouštím do dalšího vzdělávání, dalších změn, projektů a výzev… Každých pár let se naučím novou profesi či specializaci, lze-li to tak nazvat. Postupně je propojuju, některé záměrně pouštím (přednášku, jak mluvit s dětmi o sexu neudělám 😊, ani výzkum loajality či customer experience, ani řadu HR věcí), některé jsou hluboce integrované a kdykoliv využitelné (vytvořit dotazník a vyhodnotit), některým se věnuju aktuálně, ať je to koučování, psychologické poradenství a terapie či supervize. A všechny mne nějak obohatily a obohacují, tvoří mou unikátní zkušenost a soubor dovedností. A tahle krásně shrnuje, jak stále zakopávám sama o sebe. V dobrém.
Začínají prázdniny, čas na další nový projekt, který nosím dlouho v hlavě 😊. Odporu bude dost. A teda snad i odpočinku.
Nabízím reflektivní otázku: Zažíváte profesionální odpor? Při čem? Potřebujete ho víc?
A mmch., výstava je skvělá.