Mgr. Martina Šimanová - vztahová a regresní terapeutka

Mgr. Martina Šimanová - vztahová a regresní terapeutka Mezilidské vztahy, partnerství, rodičovství, mentoring, osobní rozvoj a témata s tím spojená. Psychosomatika. Idiopatie. Práce se vzpomínkami a regresní terapie.

Od roku 2016 vedu poradnu pro ženy i muže se zaměřením na mezilidské vztahy, partnerství, rodičovství a témata s tím spojená. Celostní znamená, že se ke mně dostávají i klienti s fyzickým problémem a hledáme příčiny v psychice a v podvědomí. Užitečný je i pro studenty, manažery a podnikatele, aby se na cestě neztratili. Čas od času zachraňuji manželství nejen milionářům. Od roku 2024 rozšiřuji svou nabídku o regresní terapie, které jsou velmi účinné a pod mým vedením bezpečné. Přináší úlevu, pochopení příčin a následků, rozpouští traumata, zlepšují mezilidské vztahy. https://www.facebook.com/CelostniMentoring/

17/09/2026

Blízkost duší
Příběh z poradny, regresní terapie 👇
"Mám blízkého člověka. Tak blízkého, až mi z toho běhá mráz po zádech. Připadá mi, že jsem na něj čekala celý život. Na tuhle nekonečnou lásku. Naše objetí je jako prolnutí dvou světů, kdy se vesmír stává kompletní.. U něj jsem v bezpečí, jsem doma."

Co tě tak trápí?
"Trápí mě, když se delší dobu nevidíme. Obrovsky mi chybí. Vidět jen jeho fotku mi drtí nitro. Rozbuší se mi srdce, zpotím se, mám zimnici a chci si jen lehnout. Miluji ho celou svou bytostí."

Vnímáš jeho přítomnost? Cítíš ho?
"Ano. Cítím ho za sebou. Objímá mě. Tulí se. Vnímám tu vibraci, jako když jsem s ním."

Ví reálně o tom, že je tady teď s tebou?
" Ne. Neví."

Zeptej se toho, co je u tebe, proč je tady? Co říká?
"Držím tě nad vodou, než se zase uvidíme. Potřebuješ cítit tu sílu, abys nezapomněla, kým jsi. Jsi láska. Jsi světlo. Jsi dar, který je potřeba chránit a opečovávat. Jsi křehká, zranitelná, vyplašená. Cítíš strach a obavu, jestli přežiješ. Proto jsem tady. Kryji ti záda. Abys cítila oporu, že za tebou někdo stojí. Nejsi sama."

Jak ti je?
"Chce se mi brečet. Tečou mi slzy. Je to velká síla. Dodává mi odvahu. Odchází ze mě ta slabost, kterou se bojím pustit, protože jsem s ní žila tolik let. Vnímám, jak mě obchází zpředu a vtěluje se mi do srdíčka. (zhluboka dýchá). Zaplňuje mi ta prázdná místa a hojí šrámy na duši. Tělem se mi rozlévá klid. Cítím drobné náznaky štěstí. Ta tíha je pryč. Jsme spolu, u mě v srdíčku. To je skvělý. Žal je slabší. Buší mi srdce. Cítím jeho bezpečí a sílu."

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište 💖 🌍 🌻

Blízkost duší Příběh z poradny, regresní terapie 👇"Mám blízkého člověka. Tak blízkého, až mi z toho běhá mráz po zádech....
16/09/2026

Blízkost duší
Příběh z poradny, regresní terapie 👇
"Mám blízkého člověka. Tak blízkého, až mi z toho běhá mráz po zádech. Připadá mi, že jsem na něj čekala celý život. Na tuhle nekonečnou lásku. Naše objetí je jako prolnutí dvou světů, kdy se vesmír stává kompletní.. U něj jsem v bezpečí, jsem doma."

Co tě tak trápí?
"Trápí mě, když se delší dobu nevidíme. Obrovsky mi chybí. Vidět jen jeho fotku mi drtí nitro. Rozbuší se mi srdce, zpotím se, mám zimnici a chci si jen lehnout. Miluji ho celou svou bytostí."

Vnímáš jeho přítomnost? Cítíš ho?
"Ano. Cítím ho za sebou. Objímá mě. Tulí se. Vnímám tu vibraci, jako když jsem s ním."

Ví reálně o tom, že je tady teď s tebou?
" Ne. Neví."

Zeptej se toho, co je u tebe, proč je tady? Co říká?
"Držím tě nad vodou, než se zase uvidíme. Potřebuješ cítit tu sílu, abys nezapomněla, kým jsi. Jsi láska. Jsi světlo. Jsi dar, který je potřeba chránit a opečovávat. Jsi křehká, zranitelná, vyplašená. Cítíš strach a obavu, jestli přežiješ. Proto jsem tady. Kryji ti záda. Abys cítila oporu, že za tebou někdo stojí. Nejsi sama."

Jak ti je?
"Chce se mi brečet. Tečou mi slzy. Je to velká síla. Dodává mi odvahu. Odchází ze mě ta slabost, kterou se bojím pustit, protože jsem s ní žila tolik let. Vnímám, jak mě obchází zpředu a vtěluje se mi do srdíčka. (zhluboka dýchá). Zaplňuje mi ta prázdná místa a hojí šrámy na duši. Tělem se mi rozlévá klid. Cítím drobné náznaky štěstí. Ta tíha je pryč. Jsme spolu, u mě v srdíčku. To je skvělý. Žal je slabší. Buší mi srdce. Cítím jeho bezpečí a sílu."

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište 💖 🌍 🌻

10/09/2026

Na vztahu je největší výzvou to, že jsou na něj potřeba dva.

Potkáváme druhé, abychom se od nich učili. Ani ne tak o nich samotných, jako sami o sobě.

Každý člověk, kterého potkáme v nás vyvolá reakci. Příjemnou, nepříjemnou smíšenou, pokaždé jinou a důležitou. Nese nám zprávu o tom, co máme pochopit. Ať už teď nebo v budoucím čase.

Je-li vyvolaná reakce silná, spustí se kaskáda emocí, prožitků a myšlenek o tom, co to má znamenat. Chceme pochopit. Pátráme.

Od myšlenky k iluzi vede kratičká cesta, proto není divu, že občas zbloudíme. I iluze skrývají vzácné odpovědi. Umí nás pořádně vymáchat.

Skrze iluzi si pak uvnitř sebe prožijme to, co má být prožito. Jiným způsobem by se nám to nepovedlo. Ve chvíli, kdy je lekce u konce, například tím, že dál už se to vydržet nedá, jsme připraveni uvidět pravdu. Sednout si s tím, kdo v nás reakci spustil a zjistit, jak se věci mají ve skutečnosti.

Časem a cennou praxí se naučíme iluze rozpoznávat v kratším čase. Nabydeme klid a jistotu. Ať se stane cokoli, dokážeme projít hurikánem vlastních prožitků.

Vždy nám zůstává ta možnost potkat se a popovídat si s tím, kdo v nás reakci vyvolal. Abychom zjistili, že není nakonec vše tak zlé, jak se na první pohled zdá.

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište 💖 🌍 🌻

Na vztahu je největší výzvou to, že jsou na něj potřeba dva.Potkáváme druhé, abychom se od nich učili. Ani ne tak o nich...
10/09/2026

Na vztahu je největší výzvou to, že jsou na něj potřeba dva.

Potkáváme druhé, abychom se od nich učili. Ani ne tak o nich samotných, jako sami o sobě.

Každý člověk, kterého potkáme, v nás vyvolá reakci. Příjemnou, nepříjemnou smíšenou, pokaždé jinou a důležitou. Nese nám zprávu o tom, co máme pochopit. Ať už teď nebo v budoucím čase.

Je-li vyvolaná reakce silná, spustí se kaskáda emocí, prožitků a myšlenek o tom, co to má znamenat. Chceme pochopit. Pátráme.

Od myšlenky k iluzi vede kratičká cesta, proto není divu, že občas zbloudíme. I iluze skrývají vzácné odpovědi. Umí nás pořádně vymáchat.

Skrze iluzi si pak uvnitř sebe prožijme to, co má být prožito. Jiným způsobem by se nám to nepovedlo. Ve chvíli, kdy je lekce u konce, například tím, že dál už se to vydržet nedá, jsme připraveni uvidět pravdu. Sednout si s tím, kdo v nás reakci spustil a zjistit, jak se věci mají ve skutečnosti.

Časem a cennou praxí se naučíme iluze rozpoznávat v kratším čase. Nabydeme klid a jistotu. Ať se stane cokoli, dokážeme projít hurikánem vlastních prožitků.

Vždy nám zůstává ta možnost potkat se a popovídat si s tím, kdo v nás reakci vyvolal. Abychom zjistili, že není nakonec vše tak zlé, jak se na první pohled zdá.

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište 💖 🌍 🌻

03/09/2026

Čím větší nadání máš, tím více času ti zabere pochopit jeho skutečný význam.

Říká se, že ve chvíli, kdy dokážeme dohlédnout na konec svého života, začne nás zajímat jeho smysl. Přestaneme honit majetky a podíváme se dovnitř. Proč jsme tady? Jaky to má smysl? Proč se nám to všechno muselo stát? Ve chvíli, kdy prozřeme, všechny dílky do sebe zapadnou.

V ten moment je mozaika kompletní. Už víme, kam směřují naše kroky. Tudy máme jít, i když možná zatím nechápeme proč. Přestaneme prýštit energií do všech stran a vnímáme fokus "Tudy. Tam jsem dobře."

Své nadání poznáme podle toho, že nás jeho naplňování nic nestojí. Vše jde samo. Dobíjí nás energií a musíme se hlídat, abychom nepřetáhli. Protože je to něco, co milujeme a lásce se těžko říká Ne.

Ve chvíli, kdy svůj talent objevíme, jsme připraveni ho začít žít, pokud chceme. Objeví se pocit radosti, lásky a naplnění. Spokojenosti a úlevy, že jsme to dali.

Pokud vám v životě pocitově ještě něco schází, nezoufejte. Možná je to větší, než jste kdy doufali a čeká to na svou chvíli.

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište 💖 🌍 🌻

Čím větší nadání máš, tím více času ti zabere pochopit jeho skutečný význam. Říká se, že ve chvíli, kdy dokážeme dohlédn...
03/09/2026

Čím větší nadání máš, tím více času ti zabere pochopit jeho skutečný význam.

Říká se, že ve chvíli, kdy dokážeme dohlédnout na konec svého života, začne nás zajímat jeho smysl. Přestaneme honit majetky a podíváme se dovnitř. Proč jsme tady? Jaky to má smysl? Proč se nám to všechno muselo stát? Ve chvíli, kdy prozřeme, všechny dílky do sebe zapadnou.

V ten moment je mozaika kompletní. Už víme, kam směřují naše kroky. Tudy máme jít, i když možná zatím nechápeme proč. Přestaneme prýštit energií do všech stran a vnímáme fokus "Tudy. Tam jsem dobře."

Své nadání poznáme podle toho, že nás jeho naplňování nic nestojí. Vše jde samo. Dobíjí nás energií a musíme se hlídat, abychom nepřetáhli. Protože je to něco, co milujeme a lásce se těžko říká Ne.

Ve chvíli, kdy svůj talent objevíme, jsme připraveni ho začít žít, pokud chceme. Objeví se pocit radosti, lásky a naplnění. Spokojenosti a úlevy, že jsme to dali.

Pokud vám v životě pocitově ještě něco schází, nezoufejte. Možná je to větší, než jste kdy doufali a čeká to na svou chvíli.

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište 💖 🌍 🌻

26/08/2026

Cesta ke svobodě
Příběh z poradny, regresní terapie 👇
"Svírá se mi hrudník. Krčí se mi ramena. Připadám si hnusná, nechtěná. Nelíbí se mi moje prsa. Bojím se je někde ukázat. Tíží mě lopatky, žebra. Jsou jako v ocelovém brnění. Tíží mě. Stahují dolů. Nemůžu dýchat, roztáhnout ruce. Všechno tak bolí. Ta tíha už se nedá nést."

Zaměř se na tu bolest, kdo je nejsilnější?
"Pod lopatkami."

Nech ji zesílit, co možná nejvíce to jde. Nech ji explodovat a zeptej se, jaký příběh je za ní schovaný. Jaké téma nese?"
",,Takhle jsem to nechtěla.'' To je ta klíčová věta. Cítím jí od babičky, od maminky, od prababičky. Tam tím směrem se to táhne. Nevěděly, co chtějí. Ty odpovědi nedostaly. Chyběla jim krása života, naplnění, bezpečí, smysl. Vztekaly se, hnily, trápily se i svoje okolí emočními výlevy. Myslely si, že to štěstí dostanou z druhých, protože u sebe si nevěděly rady."

Jaké pocity to v tobě provokuje?
"Jsem vzteklá, nevraživá, nenávidím svět, sebe, všechno. Chci to tu skončit, už se to nedá vydržet. Nechci už trpět. Už to stačilo."

Co ti ten vztek chce říct?
"Jdi žít podle sebe, ať se bude dít cokoliv. Naplň se krásou. Najdi, co tě dělá šťastnou. Jdi tam, kde se cítíš vítaná, svobodná a v bezpečí. Okolí to pochopí, jakmile to pochopíš ty sama. Jdi. Můžeš. To chceš."

Jak se ma to tváří tvá maminka a babičky?
"Některé zírají s otevřenou pusou, jakoby na tu odpověď čekaly celá staletí. Netroufly si. Nemohly. Nevěděly. Začínají chápat. Já najednou chápu, že to pro mě tady sbíraly zkušenosti, abych já jednou mohla pochopit. Abych přes tu bolest našla cestu ven. Cítím vděčnost, soucit, srdečnost, vřelost. Jakoby se mi hojilo srdce. Všechna ta nenávist, křivdy, nepochopení mizí. Hojí se tkáň. Je krásně růžová, svěží, nová, čistá. Najednou se můžu nadechnout. Ramena povolují. Lopatky se uvolňují. Ta tíha ustupuje. Odplouvá pryč. Už vím, že já můžu. Že moje pocity jsou správné."

Jak je ti teď?
"Nádherně. Čistě. Volně. Cítím svou krásu, svobodu, bezpečí. Až mi z toho tečou slzy."

Když se podíváš na svá ramena a lopatky, jak je jim ted?
"Jsou volné. Čisté... Takhle jsem to chtěla. Jsem nesmírně vděčná každému, koho jsem kdy potkala, protože vím, že bez nich by se tohle nikdy nestalo."

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište. 💖🌍🌻

Cesta ke svoboděPříběh z poradny, regresní terapie 👇"Svírá se mi hrudník. Krčí se mi ramena. Připadám si hnusná, nechtěn...
26/08/2026

Cesta ke svobodě
Příběh z poradny, regresní terapie 👇
"Svírá se mi hrudník. Krčí se mi ramena. Připadám si hnusná, nechtěná. Nelíbí se mi moje prsa. Bojím se je někde ukázat. Tíží mě lopatky, žebra. Jsou jako v ocelovém brnění. Tíží mě. Stahují dolů. Nemůžu dýchat, roztáhnout ruce. Všechno tak bolí. Ta tíha už se nedá nést."

Zaměř se na tu bolest, kdo je nejsilnější?
"Pod lopatkami."

Nech ji zesílit, co možná nejvíce to jde. Nech ji explodovat a zeptej se, jaký příběh je za ní schovaný. Jaké téma nese?"
",,Takhle jsem to nechtěla.'' To je ta klíčová věta. Cítím jí od babičky, od maminky, od prababičky. Tam tím směrem se to táhne. Nevěděly, co chtějí. Ty odpovědi nedostaly. Chyběla jim krása života, naplnění, bezpečí, smysl. Vztekaly se, hnily, trápily se i svoje okolí emočními výlevy. Myslely si, že to štěstí dostanou z druhých, protože u sebe si nevěděly rady."

Jaké pocity to v tobě provokuje?
"Jsem vzteklá, nevraživá, nenávidím svět, sebe, všechno. Chci to tu skončit, už se to nedá vydržet. Nechci už trpět. Už to stačilo."

Co ti ten vztek chce říct?
"Jdi žít podle sebe, ať se bude dít cokoliv. Naplň se krásou. Najdi, co tě dělá šťastnou. Jdi tam, kde se cítíš vítaná, svobodná a v bezpečí. Okolí to pochopí, jakmile to pochopíš ty sama. Jdi. Můžeš. To chceš."

Jak se ma to tváří tvá maminka a babičky?
"Některé zírají s otevřenou pusou, jakoby na tu odpověď čekaly celá staletí. Netroufly si. Nemohly. Nevěděly. Začínají chápat. Já najednou chápu, že to pro mě tady sbíraly zkušenosti, abych já jednou mohla pochopit. Abych přes tu bolest našla cestu ven. Cítím vděčnost, soucit, srdečnost, vřelost. Jakoby se mi hojilo srdce. Všechna ta nenávist, křivdy, nepochopení mizí. Hojí se tkáň. Je krásně růžová, svěží, nová, čistá. Najednou se můžu nadechnout. Ramena povolují. Lopatky se uvolňují. Ta tíha ustupuje. Odplouvá pryč. Už vím, že já můžu. Že moje pocity jsou správné."

Jak je ti teď?
"Nádherně. Čistě. Volně. Cítím svou krásu, svobodu, bezpečí. Až mi z toho tečou slzy."

Když se podíváš na svá ramena a lopatky, jak je jim ted?
"Jsou volné. Čisté... Takhle jsem to chtěla. Jsem nesmírně vděčná každému, koho jsem kdy potkala, protože vím, že bez nich by se tohle nikdy nestalo."

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište. 💖🌍🌻

20/08/2026

"Vidím světlo. Je schované za kamenem. Je to ohromná záře. Jako by celé tělo něčím naplňovalo. Hřeje mě zevnitř na srdci. Od hlavy až do pánve. Nohy mám studené. Ukotvené u země. Jsou černé. Neslouží k chůzi. Ukotvují mě. Mají ploutve jako na plavání. Mění se do tvaru stromečku. Je v nich energetický zdroj. Tečou mi slzy. To světlo mě přitahuje. Můžu jím projít. Je tam síla, která posouvá. Vidím tělo v letu, jako tryskáč. Pozoruji ho shora. Cítím horko v podbřišku, propojení hlavy, krku, srdce. Choulím se do klubíčka. Snažím se schovat, protože to bolí."

S čím je ta bolest spojená?
"S láskou. S nepochopením lásky od člověka, který ode mě odchází. Nepochopil, co vnímám, co jsem mu chtěla ukázat. Jakoby mě nůž řezal na srdci. Mám v něm prasklinu. Vytéká tudy láska, která není s kým sdílet. Každý, komu ji dám, jen mávne rukou, vezme ji a odchází. Každé mávnutí je jako nůž do srdce."

Co očekáváš, když dáváš lásku?
"Spoluprožívání. Aby to také cítil. Pochopil, jaké to je. Půjčuji mu tu schopnost, abychom prožívali spolu. Půjčuji mu kus své lásky, aby pochopil. Ale on ji jen vezme a odejde."

Proč propůjčuješ svoje schopnosti?
"Pro pocit lásky."

Kam až jsi schopná pro něj zajít? Co jsi pro ten pocit lásky schopná udělat?
"Darovat sebe. Své tělo k používání. Teď cítím propojení a mamkou. Vibruje mi mozek, krk, solar, podbřišek, zadek. Jde mi to do břicha. Vzala jsem to na sebe. ..."

Terapie pokračuje.

Naše tělo si pamatuje a je připravené se nám ve správný čas připomenout. Skrze nevysvětlitelný tlak, bolest, sevření či emoce nám dává najevo, že jsme připraveni uvidět věci tak, jak se mají.

Pochopení nám pomůže uvolnit to sevření. Zodpoví tížené otázky. Uklidní naši mysl. To všechno se muselo stát, abychom byli tady a teď. V ten moment povyrosteme. Zesílíme. Rány se zacelí. Přijde úleva a uvolnění. Staneme na novém začátku o poznání silnější.

Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište 💖 🌍 🌻

Otázka: Co mohu udělat proto, abych se na tomhle světě cítila soběstačná, naplněná, volná, svobodná?

Adresa

Obratan
39412

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Mgr. Martina Šimanová - vztahová a regresní terapeutka zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Praxe

Pošlete zprávu Mgr. Martina Šimanová - vztahová a regresní terapeutka:

Odkazy

Sdílet

Kategorie