28/07/2026
🧠 „Je snazší si dát na hlavu diagnózu než na sobě dlouhodobě pracovat.“
V našem nejnovějším Longevity podcastu jsme narazili na velmi tenký led – fenomén tzv. psychiatrizace společnosti.
Určitě ten trend vidíte také: Máme pár dní blbou náladu a hned to označujeme za „depresi“. Sociální sítě jsou plné rychlých sebediagnóz. Klinická psycholožka Mgr. Veronika Dostálová, PhD. v rozhovoru trefně upozorňuje, že získat nálepku (značku) diagnózy může být paradoxně velmi úlevné.
Proč? Protože to z nás snímá zodpovědnost. Podvědomě tím říkáme: „Tady je moje diagnóza, tak si sednu a vy mě teď, pane terapeute, vylečte.“
Skutečná práce na sobě – odnaučování zlozvyků, budování spánkové hygieny, přepisování vzorců z dětství nebo snaha o dlouhodobé sebepřijetí – totiž stojí obrovské úsilí a často to bolí. Schovat se za nálepku je zkratka, která nás ale v konečném důsledku nikam neposune.
Samozřejmě to neznamená, že bychom měli psychické problémy bagatelizovat. Odbornice sama zdůrazňuje, že cílem je najít zdravý kompromis:
Na jedné straně se vyhnout totální patologizaci běžných lidských emocí a stresů.
Na straně druhé nesklouznout k úplné netoleranci vůči skutečným duševním potížím.
Někdy prostě jen potřebujeme přijmout, že ne všechny dny jsou sluníčkové, že život není dokonalý a že některé nepříjemné stavy k němu zkrátka patří. Není nutné si hned "vyčistit" úplně všechna traumata z minulosti a být stoprocentně zenoví.
🗣️ Kde je ale podle vás ta hranice?
Zchoulostivěli jsme jako společnost a příliš rychle se schováváme za odborné diagnózy, abychom omluvili svou neochotu na sobě pracovat? Nebo je naopak dobře, že se i díky těmto nálepkám o duševním zdraví konečně mluví nahlas?
Napište nám svůj názor do komentářů, tohle nás opravdu zajímá! 👇
🎧 Celý rozhovor, který vás donutí k zamyšlení, najdete exkluzivně na webu Firstclass.cz. Odkaz v biu.
