Alethea - psychoterapeutická klinika

26/05/2026

Vyhoření bývá často mylně zaměňováno za prostou únavu, kterou lze vyřešit dovolenou nebo víkendovým odpočinkem.

Situace zde je podstatně komplikovanější.

Jedná se o stav chronického vyčerpání, ve kterém se prolíná fyzická únava se ztrátou smyslu, cynismem vůči práci a postupným uhasínáním vnitřní motivace, která dříve dávala našemu konání význam.

Paradoxně nejčastěji nepostihuje ty, kteří pracují málo nebo nekvalitně. Naopak.

Často jsou to lidé pečliví, zodpovědní a oddaní své věci, kteří dlouhodobě překračují své kapacity ve jménu povinnosti, výkonu nebo péče o druhé. Tělo i psychika přitom vysílají varovné signály mnoho měsíců, často roky předtím, než dojde ke zlomu.

Naučená schopnost přehlížet vlastní potřeby je však spolehlivě umlčuje.

Cesta z vyhoření nevede skrze hledání efektivnějších technik produktivity nebo dalších forem sebeoptimalizace. Naopak vyžaduje porozumění tomu, jaké vnitřní vzorce nás přivedly do stavu, kdy jsme přestali naslouchat sami sobě. Teprve obnovením kontaktu s vlastními hranicemi a změnou přesvědčení o tom, co pro nás doopravdy znamená naplněný život, lze najít trvalou úlevu.

V Alethee nabízíme odbornou podporu, se kterou můžete rozpoznat kořeny svého vyčerpání a postupně budovat život, který vás nevysává, ale naopak naplňuje.

25/05/2026

📌 Mgr. Tereza Veselá je psycholog ve zdravotnictví.

Vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Je zařazena do atestační přípravy v oboru klinická psychologie. Zaměřuje se na dialogický psychoterapeutický přístup. Terapeutické vzdělání získává v Gestalt psychoterapeutickém výcviku akreditovaném pro zdravotnictví. Je absolventkou Kurzu klinické neuropsychologie dospělých.

V současnosti je frekventantkou základního kurzu v Rorchachově metodě a kurzu pro práci s Tématicko-apercepčním testem. V minulosti pracovala v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov, kde na oddělení pro léčbu závislostí vedla skupinové terapie.

Dále se v Rehabilitační klinice Malvazinky zaměřovala na práci s neurologickými pacienty a na klinice Eset byla koterapeutem v rámci frakcionovaného stacionáře zaměřeném na psychosomatické a osobnostní problémy.

25/05/2026

25/05/2026

24/05/2026

„Paradoxem je, že když přijmu sám sebe takového, jaký jsem, pak se teprve mohu změnit." — Carl Rogers

Tato myšlenka na první pohled působí rozporně. Pokud chceme něco ve svém životě změnit, nechceme se s daným stavem přece smiřovat. Klinická zkušenost však ukazuje pravý opak.

Veškerá snaha o změnu, která vychází z odmítání sebe sama, se nejčastěji obrací proti samotnému cíli proměny. Pokud si vnitřně sdělujeme, že to, kým jsme, je nepřijatelné, vstupujeme do trvalého konfliktu s vlastní psychickou realitou.

Energie, která by mohla sloužit skutečnému růstu, se spotřebovává na potlačování, popírání a maskování těch částí sebe sama, se kterými nesouhlasíme. Změna z tohoto místa pak bývá pouze kosmetická. Vnější chování se promění, ale vnitřní rozpor přetrvává a často se projeví v jiné podobě.

Sebepřijetí přitom neznamená rezignaci ani schvalování všeho, co děláme.

Neznamená, že se vzdáváme touhy růst nebo že přestáváme rozlišovat mezi tím, co nás posiluje, a tím, co nám škodí.

Znamená pouze, že přestáváme bojovat s realitou toho, kým právě nyní jsme. Připouštíme si své stíny, slabosti i neuzdravené části. A teprve z této pravdivé pozice získáváme vnitřní prostor, ve kterém je skutečná proměna možná.

V naší klinice pomáháme budovat vztah k sobě samým založený na porozumění, nikoliv na boji. Právě v něm se totiž otevírá cesta ke skutečné a trvalé změně.

24/05/2026

📌 PhDr. Mgr. Michaela Hrabovská je psycholog ve zdravotnictví.

Vystudovala jednooborovou psychologii (PhDr.) na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a také Sociální pedagogiku se zaměřením na etopedii (Mgr.) na Univerzitě Hradec Králové. Tento obor se věnuje péči o lidi s poruchami chování.

Dále absolvovala akreditovaný kvalifikační kurz Psycholog ve zdravotnictví na filozofické fakultě UK a také Výcvik v relaxačních technikách – Schultzův autogenní trénink.

V současnosti zakončuje komplexní psychoterapeutický výcvik v PCA v psychoterapii a poradenství, jež se řadí k humanistickým přístupům, a který je akreditován pro zdravotnictví.

Je řádnou členkou ČAP – České asociace pro psychoterapii.

Praktické zkušenosti nasbírala v soukromých klinických laboratořích, kde působila jako psycholog se zaměřením na psychologii práce.

Souběžně pracuje v poradně MIHRA v Pardubicích, kde se kromě psychoterapie věnuje také psychologické diagnostice a poradenství.

Primárně se specializuje na práci s úzkostmi, depresí, sebepojetím a sebevědomím, životními změnami a vztahovými problémy.

24/05/2026

Mnoho lidí se dříve nebo později ocitne v situaci, kdy si uvědomí, že jejich vztahy mají pokaždé podivně podobný scénář.

Mění se partneři, mění se okolnosti, ale průběh a výsledné zranění zůstává téměř totožné. Pocit nedostatečné lásky, opakovaná zklamání, podobné hádky či stejný typ partnera, který nakonec přinese stejný typ bolesti.

Jedná se o určité vztahové vzorce. Jsou to v podstatě nevědomá schémata, podle kterých si vybíráme blízké lidi, navazujeme s nimi vztahy a podle kterých také reagujeme v konfliktech.

Tato schémata vznikají v raném dětství na základě vztahu s primárními pečujícími osobami a fungují jako vnitřní mapa, podle které se v dospělosti orientujeme v intimitě, blízkosti a důvěře.

Paradoxem je, že tyto vzorce nás často vedou právě k těm typům vztahů, které jsou pro nás bolestné, ale zároveň důvěrně známé. Psychika preferuje známé před zdravým, protože známé je předvídatelné.

Proto se mnoho lidí opakovaně zamilovává do partnerů, kteří jsou emočně nedostupní, kontrolující nebo nevyzpytatelní, aniž by si uvědomovali, že tato volba není náhoda, ale tichá podvědomá snaha vyřešit staré nedořešené téma.

Cesta ke změně nezačíná hledáním "lepšího" partnera, ale porozuměním tomu, jaký scénář si v sobě nosíme a co se v něm pokoušíme dovršit. Teprve když rozpoznáme svůj podíl na jeho opakování, získáváme svobodu volit jinak.

21/05/2026

📌 Mgr. Paula Dospělová je psycholog ve zdravotnictví.

Vystudovala jednooborovou psychologii na Karlově univerzitě v Praze. Momentálně studuje v doktorském programu na 1.lékařké fakultě UK, obor Lékařská psychologie a psychopatologie. Absolvovala akreditovaný psychoterapeutický výcviku kognitivně-behaviorální terapie, absolvovala také kurz Motivační rozhovory.

Praxi získala ve fakultní Thomayerově nemocnici, kde pracovala s psychiatrickými a neurologickými pacienty. Zkušenosti též nasbírala v pedagogicko-psychologické poradně, kde se zaměřovala na diagnostiku a poradenství pro děti a jejich rodiče.

Zúčastnila se evropského výzkumného workshopu v oblasti sexuologie na univerzitě v Portu. Výsledky svého doktorského výzkumu prezentovala na kongresu Evropské společnosti pro sexuální medicínu (ESSM) v Rotterdame. Výzkumně se věnuje zejména problematice sexuálního zdraví u osob s psychiatrickým onemocněním.