28/08/2026
Zemřel norský král Harald V., který všem ukázal, jak důležité je bojovat za lásku. Co nás naučil? Jaký byl jeho černý humor? Co miloval? A jaký bude jeho pohřeb? Naše kolegyně Pavlína Klaudová, autorka článku, norskou monarchii sleduje celý svůj život.
Norská hymna se jmenuje Ja, vi elsker dette landet, v překladu Ano, milujeme tuto zemi. Norové milovali krále Haralda a on miloval svoji ženu Sonju. Do posledního svého dechu a posledního tepu svého vikingského srdce.
Psát nekrolog panovníka, který ukázal nejen Norům, jak důležité je bojovat za lásku, je přinejmenším zvláštní. Jsou lidé, o kterých si myslíte, že tady budou věčně, i když jste si vědomi, že každý lidský život má začátek a konec. Britové si to mysleli o své královně Alžbětě, myslí si to o Paulovi McCartneym. Ani Norové si nedokázali představit to, že jejich král vydechne naposledy. Prožívali s ním všechny vzestupy a pády.
Narodil se 21. února 1937 jako třetí dítě a jediný syn korunního prince Olava a princezny Märthy. Válečná léta strávil v exilu v USA s matkou a staršími sestrami, zatímco jeho otec Olav a tehdejší král, Haakon VII, jeho dědeček, uprchli do Anglie. V 17 letech se musel vyrovnávat se ztrátou matky. Jeho starší sestry se vdaly za neurozené muže a ztratily nárok na norský trůn.
V roce 1958, rok po tom, co se jeho otec stal králem a on sám korunním princem, potkal Sonju Haraldsen. A čekalo ho deset let tvrdého boje o to, aby se mohl oženit s dámskou krejčovou, díky níž se mu podařilo upevnit monarchii a bez jediného skandálu ze své nebo Sonjiny strany přečkat v šťastném manželství 58 let. A podařilo se mu to jenom díky jeho silné vůli, neústupnosti a faktu, že v roce 1905 obnovená monarchie by, kdyby se kvůli ní vzdal trůnu, zanikla.
Král Harald byl jako korunní princ rebel. A vlastně takovým zůstal až do svých 89 let. Puberťák, kterého zradilo tělo. Sonja byla ta rozumná, on byl ten vtipný. Dokázal si dělat legraci sám ze sebe, z její lásky k umění (a tomu, že on mu nerozumí, jenom platí to, co ona si vymyslí, že chce koupit a pověsit na zeď).
Místo v paláci bydlel se Sonjou na farmě Skaugum, kde vychovával svoje děti, nynějšího krále Haakona VIII. a prvorozenou Märthu Louise, která se narodila ale ještě před tím, než byla změněná norská ústava tak, aby nebylo nástupnictví vázáno na mužské pohlaví (v roce 1991). První královnou Norska tak bude čerstvá korunní princezna Ingrid Alexandra.
Král Harald byl nadšený jachtař. S hurónským smíchem vyprávěl, že nechodí po horách se Sonjou, protože má rád sporty, při kterých se sedí a podezřívá ji, že ho chce v kopcích regulérně zabít. Častokrát si střílel z mladých bodyguardů, které litoval, že musí chodit s královnou na túry, protože ona má raketový pohon a stačí jí pouze nejotrlejší z nich. Od povinností utíkal na královskou jachtu Norge nebo svoji plachetnici, zatímco jeho akční žena zdolávala norské hory.
Jejich vztah byl dobře namíchanou směsí vody a ohně, která poháněla parník jménem Norsko 35 let. Energičnost Sonji, její organizační schopnosti a velké nasazení pro rodinu, dělalo z Haralda panovníka, který byl v prvé řadě člověkem.
Král Harald měl velký smysl pro hodně černý humor. Královnu Sonju pravidelně trollil před celým národem a novináři ho milovali, protože se velmi rád pasoval do role totálního podpantofláka. Pokaždé, když točili nějaký rozhovor, bylo vidět, jak je Sonja v absolutním pozoru a zkušený pozorovatel jejich společné manželské mimiky dokázal na vteřinu odhadnout, kdy král smečuje.
A on nikdy nezklamal, Norové, Dánové i Švédové pokaždé brečeli smíchy, zapisovali si jeho hlášky na královnu a pokud to někdy palác bude chtít vydat knižně, určitě z takového počinu bude bestseller.
Nejznámější jsou třeba: „My jsme o tom doma diskutovali, to znamená, že královna rozhodla!“
Nebo: „My máme rovnoměrně demokratické manželství, akorát královna má 51%!“
Dobrý muž, který se nebál nazývat svoji ženu trollem, přesně takový zůstane pro celou Skandinávii. Chlápek s cigaretou, kterou neodhodil ani, když byl v uniformě. Kdo prožil celý život sice pod drobnohledem veřejnosti a svázaný protokolem, ale i tak si svou tvrdohlavostí a lidovostí dokázal prosadit věci, které byly do té doby neslýchané. Jeho kumpánství se švédským králem Carlem Gustafem, kterého si pravidelně dobíral na státních banketech i v soukromí, je legendárním vztahem dvou bratranců, narozených do kolébek, v jejichž osudu bylo reprezentovat zemi. Vládnout je v rámci konstituční monarchie přece jen silné slovo.
Král Harald V. vydechl naposledy v 6:35 ráno, den před 58. výročím sňatku se svou celoživotní láskou. Ať odpočívá v pokoji!
Co můžeme očekávat v rámci dalších dní, které povedou ke králově pohřbu? Podle zvyklostí norského paláce je velmi pravděpodobné, že uvidíme fotografii zesnulého krále, v návaznosti na posmrtné foto jeho dědečka, matky i otce.
Před pohřbem bude král vystavený v zavřené rakvi v palácové kapli s čestnou stráží královské gardy, rakev bude přikrytá královskou standardou a na rakvi bude položená norská královská koruna. Přesně, jako tomu bylo před 31 lety, když zemřel král Olav V.
A nebylo by překvapením, kdyby nadšený mořeplavec a rybář měl v rámci státního pohřbu zařazené prvky, které charakterizovaly jeho život, například, kdyby rakev byla dovezena na královské jachtě Norge a až poté přeložena na lafetu nebo do pohřebního vozu.
Každopádně bude velmi zajímavé ten pohřeb sledovat: už jen proto, že si královský pár nechal zbudovat společnou hrobku za několik desítek milionů korun. Jak vypadá je ale přísně tajné – až do pohřbu. Sám Harald V. ji nazýval sarkofágem a doufal v jediné: "snad bude vypolstrovaná, přece jen v ní chvíli budu ležet..."
(foto je ilustrační, z pohřbu krále Olafa V., otce Haralda V., z roku 1991)
