25/12/2022
❤️🙏❤️🙏❤️🙏❤️🙏❤️🙏❤️🙏❤️🙏❤️🙏❤️🙏❤️
"Nejste svou vlastní myslí, osvoboďte se od své mysli...
Když pacient řekne svému lékaři, že „slyší v hlavě hlasy“, lékař ho pravděpodobně pošle k psychiatrovi. Ve skutečnosti však téměř každý slyší ve své hlavě neustále nějaký hlas nebo více hlasů. Je to onen nevědomý monolog nebo dialog, který sice můžete zastavit, ale neuvědomujete si to. Pravděpodobně jste už potkali „bláznivé“ lidi, kteří chodí po ulicích a mluví sami k sobě. Jejich chování se příliš nelyší od toho, co děláte vy a ostatní „normální“ lidé. Jediný rozdíl je v tom, že vy to neděláte nahlas. Na myšlení jste závislí, protože se ztotožňujete s obsahem své mysli. Protože máte strach, že byste ztratili své já, kdybyste přestali myslíte. Vaše mysl je nástroj. Používáte jej k dosažení určitého cíle, a jakmile cíle dosáhnete, nástroj odložíte. Nicméně si myslím, že osmdesát až devadesát procent myšlení většiny lidí je nejen zbytečné, ale díky jeho negativní povaze také škodlivé.
Mysl je výborný nástroj, pokud ji používáte správným způsobem. Používáte-li ji nesprávným způsobem, může být velice destruktivní. Řečeno přesněji, obvykle svou mysl neužíváte špatným způsobem – vy ji totiž nepoužíváte vůbec. Vaše mysl užívá vás. A to je vaše nemoc. Věříte, že jste svou myslí. To je však falešná představa. Nástroj vás začal ovládat. Jste ovládáni, aniž si to uvědomujete, a proto považujete ovládající entitu za své já.
Počátkem svodoby je poznání, že nejste entitou, která vás ovládá – tj. nejste svou myslí. Toto poznání vám umožňuje mysl pozorovat. Jakmile ji začnete pozorovat, aktivujete vyšší úroveň vědomí. Začnete si uvědomovat, že za hranicemi myšlení je nesmírná sféra inteligence a že myšlení je jen nepatrným aspektem této inteligence. Také si uvědomíte, že z této sféry pochází všechno skutečně důležité – krása, láska, tvořivost, radost a vnitřní klid. A začnete se probouzet.
Začněte naslouchat hlasu ve své hlavě. Soustřeďte se zejména na myšlenky, které se neustále opakují – na ony magnetofonové nahrávky, které vám v hlavě hrají už mnoho let. To mám na mysli, když říkám, abyste pozorovali svou mysl. Naslouchejte hlasu ve své hlavě, staňte se objektivním pozorovatelé. Naslouchejte nezaujatě. Nic neodsuzujte. Kdybyste odsuzovali to, co slyšíte, znamenalo by to, že se hlas dostal zpátky zadními dvěřmi. Brzi si začnete uvědomovat: tohle je ten hlas a tohle jsem já, kdo mu naslouchá. Tento pocit vědomé přítomnosti není myšlenka. Je to pocit, který se rodí za hranicemi mysli. Takže když nasloucháte svému myšlení, uvědomujete si nejen své myšlenky, ale také sami sebe jako pozorovatele svých myšlenek. Vzniká nová dimenze vědomí. Když nasloucháte svým myšlenkám, vnímáte pod nimi nebo za nimi svou vědomou přítomnost – své hlubší já. Myšlení ztrácí svou moc a rychle odeznívá, protože jste se s ním přestali ztotožňovat. Tohle je počátek konce bezděčného a nutkavého myšlení. Když se myšlení utiší, uvědomíte si přerušení duševního proudu – jakousi mezeru „žádné mysli“. Zpočátku jsou tyto mezery krátké, trvají jen několi vteřin, ale postupně se prodlužují. V těchto mezerách vnímáte určitý klid ve svém nitru. Tohle je začátek vašeho přirozeného stavu vědomé jednoty s Bytím, který je obvykle zastíněn myšlením. Mezeru v myšlení můžete vytvořit také tím, že soustředíte svou pozornost na přítomný okamžik. Jinými slovy, uvědomujete si přítomný okamžik co nejintenzivněji. To je velice uspokojující pocit. Jakmile přestanete věnovat pozornost myšlení, vytvoříte stav žádné mysli. V tomto stavu jste velice bystří a vnímaví, ale nemyslíte. To je podstatou meditace. V každodenním životě to můžete cvičit tím, že se soustředíte na jakoukoli běžnou utilitární činnost tak intenzivně, že se stane cílem sama o sobě. Když jdete například po schodech, soustřeďte svou pozornost na každý krok, každý pohyb, dokonce i na svůj dech. Plně vnímejte přítomný okamžik. Když si myjete ruce, soustřeďte se na všechny smyslové vjemy, které jsou s touto běžnou činností spojené: vnímejte zvuk a proudění vody, pohyb svých rukou, vůni mýdla atd.
Když nastoupíte do svého auta, zavřete dveře a několik vteřin pozorujte svůj dech. Uvědomujte si tichý, ale mocný pocit přítomnosti. Nejlepším měřítkem úspěchu v tomto cvičení je stupeň klidu, jaký cítíte ve svém nitru. Mysl není jen myšlení. Mysl zahrnuje také vaše emoce a všechny nevědomé duševní procesy. Emoce vznikají tam, kde se stýká tělo a mysl. Jsou reakcí těla na duševní procesy – nebo, jak byste mohli říci, odrazem vaší mysli v těle. Čím víc se ztotožňujete se svým myšlením a svými racionálními interpretacemi, čím méně jste přítomní jako nezaujatí pozorovatelé, tím vyšší je vaše emoční energie, ať už si to uvědomujete nebo ne. Neuvědomujete-li si své emoce, jste-li od nich odříznuti, vaše emoce se dříve či později projeví na čistě tělesné úrovni jako určitý tělesný problém nebo příznak. Máte-li potíže uvědomovat si své emoce, snažte se soustředit svou pozornost na vnitřní energetické pole vašeho těla. Vnímejte své tělo zevnitř. To vás přivede do kontaktu s emocemi. Chcete-li poznat svou mysl, tělo vám vždycky poskytne pravdivý obraz. Proto se snažte vnímat emoce ve svém těle. Dojde-li ke zdánlivému konfliktu mezi emocemi a myšlenkami, pravdivé budou emoce, zatímco myšlenky budou mylné. Emoce sice nevyjadřují celou pravdu o tom, čím jste, ale ukazují stav vaší mysli v daném okamžiku. Nemusíte být schopni uvědomovat si nevědomou činnost své mysli, ale tato činnost se vždycky projeví v těle ve formě emocí, které si uvědomit můžete. Pozorovat emoce tímto způsobem je v podstatě totéž jako pozorovat myšlenky. Jediný rozdíl je v tom, že myšlenky máte v hlavě, kdežto emoce mají silný tělesný aspekt, takže je vnímáte především v těle. Emoce nemusíte potlačovat, ale také se jimi nemusíte nechat ovládat. Jako pozorovatelé se s emocemi už neztotožňujete.
Budete-li to dělat, všechno nevědomé ve vaší mysli vyjde na světlo vědomí." ~ Eckhart Tolle
