29/03/2026
Deset věcí, které byste měli vědět, než půjdete se svým dítětem poprvé na vojtovku (a i potom je držet na paměti):
1. Není to trápení. Miminko (i větší dítě) při vojtovce pláče, protože se mu přirozeně nelíbí to, co je při ní nezbytně nutné - tedy fixace - a proto, že reakce, které se stimulací vyvolávají, jsou mimo jeho kontrolu. A ještě hodně dlouho bude pláč jeho jediným prostředkem, jak vyjádřit nesouhlas.
2. Nemusí to bolet. Ve výjimečných případech, jako jsou pooperační stavy nebo těžké deformity, se bolesti (která je tak jako tak přítomná i bez cvičení) vyhnout nedá, ale takových je jen velmi nízké procento. Stimulace podle Vojty sama o sobě může být maximálně nepříjemná, protože místa zón, které se při ní využívají, jsou obecně citlivá na jakýkoli dotek (a právě proto fungují).
3. Pokud Vám lékař doporučil cvičit Vojtu, měl k tomu důvod. Neexistuje nic jako "jemnější náhrada vojtovky". Často se setkávám s tím, že u miminek, která nemají výraznější hybnou poruchu, se Vojta považuje za zbytečné trápení. To je ale nedostatek informací - právě děti, které nemají výraznější hybnou poruchu, se dají podle Vojty cvičit nesmírně jemně, naprosto v klidu a přesto kvalitně.
4. Náhrada vojtovky neexistuje proto, že se nejedná ani o pedagogický přístup, ani o využití pohybu, který má dítě běžně k dispozici. Je to přímý dialog s mozkem, který stimulací v jasně daných polohách donutíme, aby produkoval pohyb, kterého za běžných podmínek (mimo stimulaci) není schopen. To je geniální objev a obrovská úleva pro člověka, který nemá buď mentální (protože je to miminko) nebo fyzickou (protože má hybnou poruchu) kapacitu ovlivnit svůj pohyb sám.
5. U vojtovky neplatí "..budeme čekat". Vím, že lehká koordinační porucha, která nebije na poplach, svádí k tomu, že návštěvu neurologa nebo fyzioterapeuta řada rodičů odkládá. Ale platí zde zato jedno zlaté pravidlo -
čím dříve s vojtovkou začnete, tím dříve můžete skončit. (Toto se netýká těch dětí, u kterých je terapie běh na dlouhou trať.)
Když začnete cvičit miminko už po šestinedělí, můžete skončit i před půl rokem, pokud bude zcela v normě.
Když začnete cvičit po půl roce, můžete cvičit o dalšího půl roku déle.
Tento jev popisoval už sám Vojta a není to nic diskutabilního.
6. Když se jednou rozhodnete cvičit, není na světě nic, co by Vám znemožňovalo naplnit i ten čas a prostor láskou a klidem. Nikde není psáno, že nemůžete vytvořit ritualizované podmínky před, během i po cvičení tak, aby se díky nim dítě mohlo ukotvit a uklidnit. Přivinout k sobě dítě, zatímco ho vedete do další polohy. Políbit ho, když dobře zareaguje. Chválit ho, když je to nejtěžší a ono pláče. (Záměrně nepíšu zpívat a vyprávět pohádky a jakýmkoli způsobem odvádět pozornost, protože to často může negativně ovlivňovat průběh cvičení a jak to jednou zavedete, těžko se to ruší.)
7. Jako rodiče se v terapii musíte cítit jistě. Zkušený terapeut je tu od toho, aby Vás naučil pečovat o Vaše dítě tak, jak to dovedete, ne tak, jak si to představuje on. Často způsob cvičení, který funguje jemu, Vám nemusí. Je cílem Vaší spolupráce, abyste si rozuměli a našli cestu, která bude vyhovovat všem a bude účinná, stále podle Vojty!!. Ptejte se po ní.
8. Cvičení vojtovky, vlastně jako každá terapie, je výchova. Dítě si nebude pamatovat fyzické prožitky při cvičení (potvrzeno), ale emoci, ve které se cvičení neslo a které jste si nesli vy. Vycítí to, a to rozhoduje. Vy rozhodujete.
9. Zahrňte do cvičení celou rodinu, i kdyby jen tím, že podpoří Vás jako terapeuta. Je dlouhodobě neudržitelné, když druhý rodič nebo prarodič neunese emoce dítěte, ani svoje vlastní, a vybíjí si je na vás. Odcházet z místnosti, když cvičíte, vztahovat pozornost k sobě - "Tohle nesnesu..."- to není ani trochu dospělé. Komunikujte! (Tahle rada Vojty jr. zachránila kdysi jako mámu mě a ukázala, koho mám vedle sebe.)
10. Profesor Vojta kdysi řekl, že za ním, jako za lékařem a terapeutem, stojí rodiče, a ne dítě ani výsledek práce. Bral rodiče jako partnery, ne jako neinformované podřízené. Najděte toho, kdo Vám dovolí být partnerem a zároveň si bude vědom svých schopností a dovedností. Jistý ve své práci. Pak to půjde!
Držím Vám palce
Petra Fridrichová
P.S. Pokud Vás dnešní článek pohladil po duši a pomohl Vám, můžete jej ocenit libovolným honorářem přes QR kód pod příspěvkem a podpořit tak naši pro rodiče dětí s DMO bezplatnou poradnu, děkujeme ❤️
