Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN

13/08/2026

🩸 PŘELOŽENO Z LABORATOŘE

Jak číst laboratorní výsledky – seriál Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN
🔬 Laboratorní výsledky nemusí být záhadou. Společně je přeložíme z odborného jazyka do srozumitelné řeči.

📖 5. díl – FERRITIN: Proč není jen ukazatelem zásob železa
Když lékař vysloví slovo ferritin, většina lidí si představí jediné – železo.
Ve skutečnosti ale ferritin není samotné železo. Je to bílkovina, která železo bezpečně ukládá a chrání, aby ho organismus mohl využít ve chvíli, kdy ho bude opravdu potřebovat.

👉Představte si ferritin jako dobře střežený sklad železa.
Stejně jako má domácnost spíž se zásobami potravin, i naše tělo si vytváří zásoby železa pro období, kdy ho přijímá méně nebo kdy je jeho spotřeba vyšší.
💡 Ferritin ale není jen ukazatelem velikosti těchto zásob.
Dokáže lékařům napovědět také to, že se v organismu odehrává zánět, infekce nebo jiné onemocnění. Právě proto není jeho interpretace tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.

🩸 Co je ferritin?
Ferritin je zásobní bílkovina železa. Nejvíce se nachází v játrech, slezině, kostní dřeni a dalších tkáních. Jen malé množství koluje v krvi – právě to se stanovuje při laboratorním vyšetření. Hodnota ferritinu pomáhá lékařům odhadnout, jak velké zásoby železa má organismus k dispozici. Je to podobné, jako když otevřete dveře skladu a podíváte se, kolik zásob v něm ještě zbývá.

🔎 Jak ferritin najdete ve výsledcích?
V laboratorním nálezu bývá nejčastěji uveden jednoduše jako Ferritin, někdy se můžete setkat také s označením FER, FERR nebo S-Ferritin. Přesný název se může mezi jednotlivými laboratořemi lišit.
Jeho hodnota se nejčastěji udává v µg/l nebo ng/ml. Číselně jsou tyto jednotky ekvivalentní – například 50 µg/l odpovídá 50 ng/ml.

📊 A jaká hodnota je v pořádku?
Jedno univerzální referenční rozmezí ferritinu neexistuje. Hodnoty se mohou lišit podle pohlaví, věku, použité laboratorní metody i konkrétní laboratoře. Proto se vždy řiďte referenčním rozmezím uvedeným přímo u vašeho výsledku.
A ani hodnota uvnitř referenčního rozmezí nemusí za všech okolností znamenat, že jsou zásoby železa dostatečné. Ferritin totiž může stoupat například při zánětu, a jeho výsledek je proto potřeba hodnotit společně s dalšími laboratorními parametry a zdravotním stavem pacienta.

📉 Kdy bývá ferritin nízký?
Nízký ferritin nejčastěji znamená, že se zásoby železa postupně vyčerpávají.
To může nastat například při:
✔ dlouhodobém nedostatku železa ve stravě,
✔ zvýšené potřebě železa (například v těhotenství),
✔ dlouhodobém krvácení, například při silné menstruaci nebo krvácení do trávicího traktu.
Zajímavé je, že ferritin často klesá dříve než hemoglobin. Právě proto může upozornit na nedostatek železa ještě v době, kdy je krevní obraz zcela normální.

📈 A proč může být vysoký?
Tady vzniká nejvíce nedorozumění. Mnoho lidí si myslí, že vysoký ferritin automaticky znamená příliš mnoho železa. Ve skutečnosti tomu tak často není.
Ferritin totiž patří mezi bílkoviny akutní fáze. Jeho hladina se může zvýšit například při:
✔ infekci,
✔ zánětu,
✔ některých onemocněních jater,
✔ nádorových onemocněních,
✔ nebo po větším poškození tkání.
Proto zvýšený ferritin nemusí znamenat nadbytek železa.

💡 Zvláštním případem vysokých hodnot ferritinu jsou chronicky transfundovaní pacienti (tedy pacienti, kteří dlouhodobě a opakovaně dostávají transfuze červených krvinek), kdy se železo z opakovaného přísunu červených krvinek nestačí metabolizovat.

❤️ Věděli jste, že...
Člověk může mít nízké zásoby železa, přestože má ještě normální hodnotu hemoglobinu. Naopak může mít vysoký ferritin, ale železa pro tvorbu červených krvinek nemusí být dostatek.
Právě proto lékaři hodnotí ferritin společně s dalšími laboratorními vyšetřeními, například se sérovým železem, transferinem nebo jeho saturací a krevním obrazem. Jediná laboratorní hodnota totiž téměř nikdy nevypráví celý příběh.

🩺 Co je dobré vědět?
Ferritin patří mezi nejdůležitější laboratorní ukazatele metabolismu železa. Přesto nikdy nestačí k určení diagnózy. Lékař jeho hodnotu vždy posuzuje společně s vašimi obtížemi, ostatními laboratorními výsledky a celkovým zdravotním stavem.
Jen tak lze správně rozlišit, zda organismus opravdu trpí nedostatkem železa, nebo zda je zvýšený ferritin pouze reakcí na jiné probíhající onemocnění.

👩‍⚕️ Co si zapamatovat?
🧩 Ferritin je jako dobře střežený sklad železa.
Jeho nízká hodnota často upozorňuje na vyčerpané zásoby. Jeho vysoká hodnota ale nemusí znamenat nadbytek železa – může být známkou zánětu nebo jiného probíhajícího onemocnění.
Proto je vždy potřeba hodnotit ferritin v souvislostech.

💬 Máte otázku k laboratorním výsledkům z oblasti hematologie? Napište nám ji do komentářů. Rádi ji zařadíme mezi témata některého z dalších dílů seriálu.

🩺 Odpovídáme pouze na obecné dotazy týkající se laboratorních vyšetření v oblasti hematologie. Konkrétní výsledky ani vyšetření z jiných odborností nemůžeme hodnotit. Ty je vždy potřeba řešit s ošetřujícím lékařem, který zná váš zdravotní stav i souvislosti jednotlivých nálezů.

📖 Příště: Ferritin je sklad. Ale kdo železo rozváží? Seznamte se s transferinem.

06/08/2026

🩸 PŘELOŽENO Z LABORATOŘE

Jak číst krevní obraz – seriál Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN
🔬 Laboratorní výsledky nemusí být záhadou. Společně je přeložíme z odborného jazyka do srozumitelné řeči.

📖 4. díl – Retikulocyty: Mladé krvinky, které prozradí, jak pracuje vaše kostní dřeň
Když si necháte udělat krevní obraz, lékař nevidí jen to, kolik červených krvinek právě máte v krvi. Díky jednomu nenápadnému parametru může zjistit také to, jak úspěšně vaše kostní dřeň vyrábí nové.

🏭Představte si, že kostní dřeň je obrovská továrna, která nikdy nespí. Ve dne i v noci vyrábí nové krvinky, aby nahradila ty, které přirozeně zanikají.
Každou sekundu v ní vzniknou přibližně dva miliony nových červených krvinek. Bez této nepřetržité výroby by naše tělo během několika měsíců přišlo o schopnost přenášet kyslík.

💡 Jak ale lékaři poznají, že tato továrna pracuje správně?
Jedním z nejlepších ukazatelů jsou retikulocyty – mladé červené krvinky, které právě "sjely z výrobní linky" a opustily kostní dřeň. V krevním oběhu dozrávají už jen krátce, přibližně jeden až dva dny, než se z nich stanou plně zralé červené krvinky.
👉Právě jejich počet pomáhá lékařům zjistit, zda kostní dřeň dokáže na potřebu nových krvinek správně reagovat.
Ve výsledcích laboratorních vyšetření se s nimi nejčastěji setkáte pod zkratkami RET nebo RET %.

🩸 RET – retikulocyty
Retikulocyty jsou nejmladší červené krvinky, které lze zachytit v krevním oběhu.
Na rozdíl od zralých červených krvinek ještě obsahují zbytky buněčných struktur, podle kterých je laboratorní přístroje dokážou rozpoznat.
Představují vlastně čerstvě vyrobené krvinky, které právě opustily kostní dřeň. Jejich počet proto ukazuje, jak intenzivně tato "továrna" pracuje.

📈 Vyšší počet retikulocytů může znamenat, že kostní dřeň reaguje na zvýšenou potřebu tvorby krvinek – například po krvácení, při zvýšeném rozpadu červených krvinek nebo při úspěšné léčbě některých typů chudokrevnosti.

📉 Nižší počet retikulocytů může naopak napovídat, že kostní dřeň nevytváří dostatek nových krvinek. Příčin může být celá řada a vždy je potřeba hodnotit výsledky v širších souvislostech.

📊 RET % nebo RET #
Ve výsledcích můžete najít dvě různé hodnoty.
RET % udává, jaké procento všech červených krvinek tvoří retikulocyty.
RET # označuje jejich skutečný počet v určitém objemu krve.
Obě hodnoty se vzájemně doplňují a pomáhají lékaři přesněji posoudit, jak aktivně kostní dřeň pracuje.

🔬 IRF – frakce nezralých retikulocytů
Některé laboratoře stanovují také hodnotu IRF (Immature Reticulocyte Fraction).
Ta ukazuje podíl úplně nejmladších retikulocytů, které se právě uvolnily z kostní dřeně.
IRF dokáže zachytit změny v krvetvorbě velmi časně – často ještě dříve, než se projeví na celkovém počtu retikulocytů nebo na hodnotách červených krvinek.
Právě proto je cenným ukazatelem při sledování obnovy krvetvorby nebo účinnosti léčby některých hematologických onemocnění.

❤️ Věděli jste, že...
Jedna červená krvinka žije přibližně 120 dní.
Aby jejich počet zůstal stále stejný, musí kostní dřeň každý den vytvořit přibližně 200 miliard nových červených krvinek.
Po darování krve nebo po větší krevní ztrátě dokáže zdravá kostní dřeň výrobu výrazně zrychlit. Právě tehdy bývá počet retikulocytů přirozeně vyšší.

🩺 Co je dobré vědět?
Samotný počet retikulocytů nestačí ke stanovení diagnózy. Lékař jej vždy hodnotí společně s dalšími výsledky – například s hodnotou hemoglobinu, počtem červených krvinek nebo dalšími laboratorními vyšetřeními.
Retikulocyty ale pomáhají odpovědět na jednu z nejdůležitějších otázek hematologie:
Dokáže kostní dřeň vyrábět nové červené krvinky tak, jak má?

👩‍⚕️ Co si zapamatovat?
🧩 Retikulocyty jsou "čerstvě vyrobené" červené krvinky.
Jejich počet ukazuje, jak aktivně kostní dřeň pracuje a zda dokáže vytvářet nové krvinky v množství, které organismus právě potřebuje.
Právě proto patří mezi důležité laboratorní ukazatele při diagnostice řady hematologických onemocnění i při sledování účinnosti léčby.

💬 Máte otázku k laboratorním výsledkům z oblasti hematologie? Napište nám ji do komentářů. Rádi ji zařadíme mezi témata některého z dalších dílů seriálu.

🩺 Odpovídáme pouze na obecné dotazy týkající se laboratorních vyšetření v oblasti hematologie. Konkrétní výsledky ani vyšetření z jiných odborností nemůžeme hodnotit. Ty je vždy potřeba řešit s ošetřujícím lékařem, který zná váš zdravotní stav i souvislosti jednotlivých nálezů.

📖 Příště: Ferritin – co prozradí o zásobách železa a proč jeho vysoká hodnota nemusí znamenat jeho nadbytek.

04/08/2026

😍🩸I tobě v žilách koluje naše krev - výzva pokračuje

🩸 Veřejnost, nebo složky IZS? Jak si zatím vedou v letošní výzvě „I tobě v žilách koluje naše krev“?

Výzva pokračuje až do 31. srpna a každý darovaný odběr může změnit průběžné skóre. 📊 Stačí naskenovat QR kód a můžete sledovat, jak si vedou příslušníci Integrovaného záchranného systému a široká veřejnost.

Léto je každoročně obdobím, kdy transfuzním stanicím chybí krev. Mnoho pravidelných dárců odjíždí na dovolené, ale pacienti po úrazech, při náročných operacích nebo onkologické léčbě ji potřebují stejně jako kdykoliv jindy.

Za čtyři předchozí ročníky se díky této iniciativě podařilo uskutečnit 97 525 odběrů krve. Každým rokem navíc přibývají lidé, kteří se rozhodnou zapsat do registru dárců kostní dřeně a mohou se jednou stát jedinou nadějí pro pacienta čekajícího na svého dárce.

❤️ Ačkoliv průběžné výsledky sledujeme s úsměvem, nejde o to, kdo bude na konci vpředu. Symbolické nádoby, do kterých se započítávají odběry veřejnosti i složek IZS, připomínají jediné – každý odběr představuje šanci na záchranu lidského života.

Pokud jste letos ještě krev nedarovali, stále máte možnost se přidat. Ať už jako pravidelný dárce, prvodárce nebo zájemce o vstup do registru dárců kostní dřeně.

📲 Naskenujte QR kód, sledujte průběžné výsledky a staňte se součástí výzvy. Protože tím největším vítězem bude nakonec každý pacient, kterému společně pomůžeme. ❤️

31/07/2026

🩸 Skvělá zpráva pro dárce s krevní skupinou AB+!

Od 3. srpna 2026 ve všech odběrových střediscích Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN, včetně odběrového střediska ÚVN, opět obnovujeme odběry plné krve krevní skupiny AB+. ❤️

Pokud jste v posledních týdnech na svůj odběr čekali, nyní je ten správný čas se znovu objednat a přijít darovat. Vaše krev může pomoci pacientům, kteří ji právě potřebují.

Děkujeme, že pomáháte zachraňovat lidské životy. Těšíme se na vás! 🩸

30/07/2026

🩸 PŘELOŽENO Z LABORATOŘE

Jak číst krevní obraz – seriál Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN
🔬 Laboratorní výsledky nemusí být záhadou. Společně je přeložíme z odborného jazyka do srozumitelné řeči.

📖 3. díl – Krevní destičky - trombocyty: Malí záchranáři s velkým úkolem
Když se řekne krevní obraz, většina lidí si vybaví červené nebo bílé krvinky. Málokdo ale ví, že stejně důležitou roli hrají také krevní destičky. Trombocyty nejsou plnohodnotné buňky, ale malá tělíska - buněčné fragmenty, vzniklé v kostní dřeni z velkých mateřských buněk zvaných megakaryocyty.

🩸Jsou tak malé, že je pouhým okem vůbec neuvidíme. Přesto bez nich nedokážeme zastavit ani drobné krvácení po říznutí papírem nebo škrábnutí.
Jakmile dojde k poranění cévy, krevní destičky během několika vteřin rozpoznají poškozené místo. Přichytí se k němu, začnou se vzájemně spojovat a vytvoří první provizorní "zátku", která pomůže krvácení zastavit. Současně uvolňují látky, které přivolají další destičky a spustí celý proces srážení krve.
Jejich práce ale nekončí zastavením krvácení.

Krevní destičky totiž zároveň vysílají signály buňkám, které opravují poškozenou tkáň. Díky tomu se podílejí na hojení cév, kůže i dalších tkání.
Ve výsledcích krevního obrazu se s nimi nejčastěji setkáte pod zkratkami PLT, MPV a PDW.

🩹 PLT – počet krevních destiček
PLT (Platelets) označuje celkový počet krevních destiček v krvi.
Je to jedna z nejdůležitějších hodnot při hodnocení schopnosti organismu zastavit krvácení.
Zdravý člověk má v jednom mikrolitru krve běžně 150–400 tisíc krevních destiček. Přestože žijí pouze přibližně 7 až 10 dní, kostní dřeň je neustále vytváří, aby jejich počet zůstával dostatečný.

📉 Nižší počet destiček může zvyšovat riziko krvácení. Člověk si může všimnout častější tvorby modřin, krvácení z nosu nebo dásní či drobných červenofialových teček na kůži způsobených krvácením do podkoží.
📈 Vyšší počet destiček se může objevit například při zánětu, po větší krevní ztrátě, po některých operacích nebo při nedostatku železa. Někdy ale může souviset také s onemocněním kostní dřeně.
Proto je vždy důležité hodnotit tuto hodnotu společně s ostatními výsledky krevního obrazu.

🔬 MPV – průměrná velikost destiček
MPV (Mean Platelet Volume) ukazuje, jak velké jsou krevní destičky.
Možná vás překvapí, že velikost destiček není náhodná. Mladé destičky bývají větší, obsahují více účinných látek a jsou připravené rychle reagovat při poranění. Starší destičky jsou zpravidla menší.
Hodnota MPV tak může lékaři napovědět, jak aktivně kostní dřeň nové destičky vytváří.
Samotná hodnota MPV ale nemá význam bez znalosti počtu destiček. Proto ji lékaři vždy hodnotí společně s PLT.
📊 PDW – různorodost velikosti destiček
PDW (Platelet Distribution Width) vyjadřuje, jak moc se jednotlivé krevní destičky liší svou velikostí.

Na první pohled může působit jako nenápadná hodnota, ale i ona pomáhá doplnit celkový obraz. Pokud jsou destičky různě velké, může to znamenat, že kostní dřeň intenzivně reaguje na zvýšenou potřebu jejich tvorby nebo že se v organismu mění jejich spotřeba.
Ani tato hodnota sama o sobě ale nestačí ke stanovení diagnózy. Smysl získává až ve spojení s ostatními laboratorními výsledky.

❤️ Věděli jste, že...
Krevní destičky nejsou jen "záplatou" na poraněné cévy.
Obsahují desítky biologicky aktivních látek, které podporují hojení a komunikaci mezi buňkami. Po poranění uvolňují například růstové faktory, které pomáhají obnově tkání.

👉Právě této jejich schopnosti využívá moderní medicína například při léčbě některých poranění šlach, vazů nebo kloubů metodou využívající plazmu bohatou na krevní destičky (PRP).
Trombocyty se také významně podílejí na obranyschopnosti (imunitě) řadou mechanismů. Na povrchu mají receptory, které dokážou rozpoznat bakterie a viry, uvolňují obranné látky, dokáží přivolat další imunitní buňky (např. bílé krvinky) apod.

🩺 Co je dobré vědět?
Počet krevních destiček může být ovlivněn řadou různých faktorů. Kromě některých onemocnění může hrát roli například probíhající infekce, nedostatek železa, některé léky nebo stav po větší krevní ztrátě.

Přibližně 20–30 % všech trombocytů v těle se nachází ve slezině, která funguje jako jejich rezervoár, zbytek (asi 70–80 %) volně cirkuluje v krvi. Proto, pokud někdo přijde např. následkem úrazu nebo po operaci o slezinu, tak se všechny trombocyty přesunou do krve a takový jedinec má pak v krevním obraze již natrvalo jejich zvýšenou hodnotu.Proto ani zvýšený, ani snížený počet destiček automaticky neznamená závažné onemocnění.
Při hodnocení výsledků lékař vždy zohledňuje:
✔ počet destiček,
✔ jejich velikost,
✔ ostatní hodnoty krevního obrazu,
✔ vaše obtíže,
✔ výsledky dalších vyšetření.

Pokud laboratorní nález neodpovídá vašemu zdravotnímu stavu, může být vhodné vyšetření po určité době zopakovat.

👩‍⚕️ Co si zapamatovat?
🧩 Krevní destičky nejsou jen buňky, které zastavují krvácení. Jsou také důležitou součástí procesu hojení.
Teprve společné hodnocení jejich počtu, velikosti a dalších laboratorních výsledků pomáhá lékaři správně posoudit, co se ve vašem organismu děje.

💬 Máte otázku k laboratorním výsledkům z oblasti hematologie? Napište nám ji do komentářů. Rádi ji zařadíme mezi témata některého z dalších dílů seriálu.

🩺 Odpovídáme pouze na obecné dotazy týkající se laboratorních vyšetření v oblasti hematologie. Konkrétní výsledky ani vyšetření z jiných odborností nemůžeme hodnotit. Ty je vždy potřeba řešit s ošetřujícím lékařem, který zná váš zdravotní stav i souvislosti jednotlivých nálezů.

📖 Příště: Retikulocyty – mladé krvinky, které prozradí, jak pracuje vaše kostní dřeň.

29/07/2026

📢 Dobrá zpráva pro všechny dárce krve z Mělníka a okolí!
Po letní přestávce pro vás opět otevřeme odběrové středisko ÚVN v Mělníku.

🩸 Od úterý 8. září 2026 nás najdete v prostorách Nemocnice Mělník.

📅 Odběry budou probíhat:
• úterý
• středa
• čtvrtek

🕖 vždy od 7.00 do 10.00 hodin

🩸 V tomto období bude možné darovat pouze plnou krev.

📍 Kde nás najdete?
Nemocnice Mělník
vjezd i vstup z ulice Nemocniční
budova A, 1. patro
pracoviště se nachází poblíž vstupu.

🏥 Do otevření našeho nového odběrového pracoviště, které očekáváme na konci října, se na vás budeme těšit v prostorách Nemocnice Mělník. Poté se vrátíme do běžného provozu.

❤️ Děkujeme za vaši trpělivost, přízeň a ochotu pomáhat zachraňovat lidské životy. Moc se těšíme, že se s vámi opět budeme potkávat při odběrech v Mělníku.

28/07/2026

VĚDĚLI JSTE, ŽE NĚKTERÉ BÍLÉ KRVINKY si dokážou pamatovat nepřítele? 🧠🦠
Ne, nemají mozek. Přesto si dokážou uchovat „vzpomínku“ na virus nebo bakterii, se kterou se už jednou setkaly. A právě díky tomu může naše tělo při dalším setkání reagovat mnohem rychleji. ⚡

Když se organismus poprvé setká s virem nebo bakterií, některé bílé krvinky – B a T lymfocyty – si vytvoří jakousi kartotéku hledaných nepřátel. 📂 Díky této imunitní paměti při dalším setkání vetřelce okamžitě rozpoznají a spustí cílenou obranu. 🛡️

Na tomto principu funguje i očkování.💉 Organismus se s původcem nebo jeho částí bezpečně „seznámí“ a vytvoří si imunitní paměť ještě dříve, než se s ním setká při skutečné infekci.

Imunitní systém tak není jen obrannou armádou. Je to neuvěřitelně chytrý systém, který se učí z předchozích zkušeností a dokáže si je uchovat i dlouhé roky. ✨

Až si příště představíte bílé krvinky, zkuste na ně nemyslet jen jako na bojovníky. Některé z nich jsou zároveň živou databází zkušeností, která každý den pomáhá chránit naše zdraví. 🤍

Naše krev v sobě ukrývá mnohem více fascinujících příběhů, než se na první pohled zdá. ❤️

23/07/2026

🩸 PŘELOŽENO Z LABORATOŘE
Jak číst krevní obraz
🔬 Laboratorní výsledky nemusí být záhadou. Společně je přeložíme z odborného jazyka do srozumitelné řeči.

📖 2. díl – Bílé krvinky: Armáda, která chrání vaše tělo
👉Možná jste někdy při posuzování výsledků vašich krevních odběrů zaslechli větu: "Máte zvýšené bílé krvinky." Někoho to uklidní, protože ví, že právě prodělal infekci. Jiného naopak vyděsí.
Ve skutečnosti ale bílé krvinky nejsou jedna skupina buněk. Je to celý tým specialistů, z nichž každý má jiný úkol. Některé jako první vyrážejí proti bakteriím, jiné bojují s viry, další pomáhají zvládat alergické reakce nebo "uklízejí" po odeznění zánětu.
Proto se v krevním obrazu nesetkáte jen se zkratkou WBC, ale také s dalšími názvy, které lékařům napovídají, co se ve vašem organismu právě děje.

🛡️ WBC – bílé krvinky
WBC (White Blood Cells) označuje celkový počet bílých krvinek v krvi.
Jsou součástí imunitního systému a jejich hlavním úkolem je chránit organismus před bakteriemi, viry, plísněmi i dalšími škodlivými vlivy. Každý den hlídají, zda se v těle neobjevilo něco, co tam nepatří.
📈 Vyšší hodnota se nejčastěji objevuje při infekcích, zánětech nebo jako reakce na stres či některé léky. Chronicky zvýšené bílé krvinky mívají také náruživější kuřáci.
📉 Nižší hodnota může být přechodná například po virových infekcích, ale může souviset i s některými onemocněními nebo léčbou.
Samotný počet bílých krvinek ale nestačí. Důležité je vědět, který jejich typ se změnil.

🦠 Neutrofily (NEU)
Neutrofily tvoří nejpočetnější skupinu bílých krvinek a představují první obrannou linii proti bakteriím.
Dokážou velmi rychle rozpoznat místo infekce, přesunout se do postižené tkáně a mikroorganismy pohltit a zničit. Jsou proto nepostradatelné při zvládání akutních bakteriálních infekcí.
📈 Vyšší hodnoty se často objevují při bakteriálních infekcích, akutních zánětech nebo po větší fyzické či psychické zátěži.
📉 Nižší hodnoty mohou být přechodně po virových infekcích, při působení některých léků nebo u některých onemocnění kostní dřeně.

🦠 Lymfocyty (LYM)
Lymfocyty jsou buňky, které zajišťují cílenou obranu organismu, tvorbou protilátek. Rozpoznávají viry i další cizorodé látky a pomáhají vytvářet dlouhodobou imunitní paměť.
Díky nim si organismus dokáže „zapamatovat“ některé infekce nebo očkování a při dalším setkání reagovat rychleji a účinněji.
📈 Vyšší hodnoty bývají často při virových infekcích nebo v období rekonvalescence.
📉 Nižší hodnoty se mohou objevit při dlouhodobém stresu, po léčbě kortikoidy nebo u některých onemocnění.

🧹 Monocyty (MONO)
Monocyty bývají označovány jako úklidová četa imunitního systému.
Odstraňují odumřelé buňky, pohlcují zbytky mikroorganismů a pomáhají tělu dokončit proces hojení. Po přechodu do tkání se mění na makrofágy – buňky, které mají významnou roli při obraně organismu i při regeneraci tkání.
📈 Vyšší hodnoty mohou doprovázet rekonvalescenci po infekcích nebo některé chronické záněty.

🌼 Eozinofily (EOS)
Eozinofily se podílejí především na alergických reakcích a pomáhají organismu v boji proti některým parazitům.
Zároveň se účastní regulace zánětlivé odpovědi a jejich zvýšený počet může lékaři napovědět, že imunitní systém reaguje jiným způsobem než při běžné infekci.
📈 Vyšší hodnoty se mohou objevit u alergií, astmatu nebo některých parazitárních onemocnění.

🌿 Bazofily (BASO)
Bazofily jsou nejméně početnou skupinou bílých krvinek, přesto mají důležitou úlohu.
Obsahují látky, například histamin, které se uvolňují při alergických reakcích a pomáhají řídit zánětlivou odpověď organismu. Přestože jich je v krvi jen malé množství, mohou lékaři poskytnout cenné informace při hodnocení některých onemocnění.
Jejich změny bývají méně časté a vždy se hodnotí společně s ostatními výsledky krevního obrazu.

🩺 Co je dobré vědět?
📉 Ani zvýšené, ani snížené bílé krvinky samy o sobě ještě neznamenají závažné onemocnění.
Stejně jako u červených krvinek záleží na tom:
✔ který typ bílých krvinek se změnil,
✔ jak výrazná změna je,
✔ zda máte nějaké obtíže,
✔ a jak vypadají ostatní laboratorní výsledky.

Někdy může být vhodné odběr zopakovat, zvlášť pokud výsledek neodpovídá vašemu zdravotnímu stavu.

👩‍⚕️ Co je dobré si zapamatovat?
🧩 Bílé krvinky nejsou jedna buňka. Jsou to sehraný tým specialistů.
Každý typ má jinou úlohu a teprve jejich společné hodnocení pomáhá lékaři pochopit, co se ve vašem organismu právě děje.

💬 Máte otázku k laboratorním výsledkům z oblasti hematologie? Napište nám ji do komentářů. Může se stát tématem některého z příštích dílů.

🩺 Pamatujte, že zodpovědět můžeme pouze obecné dotazy týkající se laboratorních vyšetření v oblasti hematologie. Konkrétní výsledky ani vyšetření z jiných odborností nemůžeme hodnotit. Ty je vždy potřeba řešit s ošetřujícím lékařem, který zná váš zdravotní stav i souvislosti jednotlivých nálezů.

📖 Příště: Krevní destičky – proč nejsou důležité jen při krvácení.

22/07/2026

Nahlédněte do světa darování plazmy

Za jedním odběrem plazmy se skrývá mnohem víc než jen několik desítek minut v dárcovském křesle.

Je to příběh lidí, kterým plazmatické léky zachraňují život. Příběh vojenských zdravotníků, kteří ji využívají v těch nejtěžších situacích. Ale také příběh každého dárce, který se rozhodl věnovat část sebe někomu, koho nikdy nepotká.

V novém článku nahlédnete přímo do odběrového centra Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN, dozvíte se, jak probíhá plazmaferéza, proč je české dárcovství plazmy výjimečné i proč dnes nemocnice stále více potřebují především dárce plné krve.

A průvodcem vám bude doc. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., který vysvětluje nejen význam plazmy v moderní medicíně, ale i její nezastupitelnou roli při záchraně životů v civilním i vojenském prostředí.

Přejeme příjemné čtení. ❤️

👉 Odkaz na celý článek najdete zde:

Platforma pro pacienty využívající plazmatické proteiny

21/07/2026

😍🩸Dobrá zpráva pro dárce krevní skupiny B+!

Od 22. 7. 2026 opět obnovujeme odběry plné krve u dárců s krevní skupinou B+ ve všech našich odběrových střediscích, včetně Odběrového střediska ÚVN.

Pokud jste v posledních dnech s darováním čekali kvůli dočasnému pozastavení odběrů, můžete si nyní znovu rezervovat svůj termín a přijít darovat. Vaše krev může pomoci pacientům, kteří ji právě potřebují.

Dárce s krevní skupinou AB+ zatím prosíme o trpělivost. Odběry plné krve této krevní skupiny zůstávají i nadále dočasně pozastaveny. O jejich obnovení vás budeme včas informovat.

Děkujeme všem dárcům za pochopení, trpělivost a ochotu pomáhat. Vaší podpory si velmi vážíme. ❤️🩸