Ema Kuby

Ema Kuby Kontaktní informace, mapa a trasa, kontaktní formulář, otevírací doba, služby, hodnocení, fotky, videa a oznámení od Ema Kuby, Terapeut, Železná 18, Praha.

✨ Neradi žádáte o pomoc??🤔 Znáte ten pocit, když máte někoho o něco požádat a najednou se cítíte zatraceně nepříjemně?Ja...
04/06/2026

✨ Neradi žádáte o pomoc??
🤔 Znáte ten pocit, když máte někoho o něco požádat a najednou se cítíte zatraceně nepříjemně?

Jako by na tom bylo něco zvláštního. Možná strach z odmítnutí.

Nebo pocit, že jste jako malí, nesamostatní, závislí na vůli druhého.

🔍 Co když je ale problém někde jinde?

Zkuste si představit modelovou situaci: žádáte o stejnou věc různé typy lidí. Obětavce, perfekcionistu, povídálka nebo vůdčí typ. Každý z nich zareaguje jinak. Jeden vám vyjde vstříc ochotně, druhý začne analyzovat detaily, další spustí proud vlastních příběhů a interpretací, až se v tom ztratíte. A ano, existují i lidé, jejichž reakce jsou skutečně nepříjemné.

💭 Ale na druhou stranu, často si bereme způsob, jakým s námi druzí mluví, osobně. Přitom jejich reakce mnohem více souvisí s jejich náladou, možnostmi, komunikačním stylem nebo osobností než s námi samotnými.

Možná se některým situacím raději vyhýbáte. Třeba nevíte, jak zacházet s lidmi nepříjemnými, dominantními, sebevědomými, arogantními a tak dále.

💡 Co kdybyste si nacvičili techniky, které vám pomohou v každé situaci cítit se klidně, důstojně a beze strachu?

🤝 Ráda bych vás pozvala na seminář, kde si to můžete zažít na vlastní kůži. V malé skupině, v bezpečném prostředí. Díky podpoře ostatních můžete postupně získat větší jistotu, sebevědomí i pocit vlastní hodnoty.

Ema Kuby
P.S.: Seminář Základy rovnocenné komunikace pro zdravé vztahy začíná už brzy. Koná se v sobotu 20.6.26 v 10 - 14 hod v Praze.


Kdy jste se naposledy cítili s druhým člověkem nepříjemně?Každý z nás má své „horké chvilky“ – a každý v jiné situaci. N...
03/06/2026

Kdy jste se naposledy cítili s druhým člověkem nepříjemně?
Každý z nás má své „horké chvilky“ – a každý v jiné situaci.
Nejde přitom jen o neshody.
Často jde hlavně o pocit.

💭 Pocit ohrožení, přehlížení, odmítnutí, ponížení… někdy i viny nebo vlastní nedostatečnosti.

❓ Co s tím můžeme dělat?
Na semináři pracujeme se skutečnými situacemi z vašeho života.

Každý si přinese vlastní „zakázku“ – modelový rozhovor, který nemusí být přesný, ale vystihuje podstatu problému. Vyberete si svého „herce“ a celou situaci si můžete v klidu prohlédnout z odstupu.

Rozhovory postupně zastavujeme, rozebíráme a hledáme nové možnosti, jak reagovat.

Například když jde o kritiku – učíme se rozlišovat, kdy je oprávněná a můžeme ji přijmout bez pocitu ublížení. A kdy naopak není, je potřeba nastavit si hranice a vést rozhovor tak, aby v něm zůstal vzájemný respekt.

Nebo situace, kdy lidé mluví přes vás, jako byste tam ani nebyli. Co v takové chvíli dělat?
Jednou z cest je jednoduše popsat, co se děje: že ostatní mluví, jako byste nebyli přítomni, a že takové chování je netaktní, nevhodné, neslušné. Potom se můžete rozhodnout, jestli se chcete zapojit do probírané záležitosti, nebo z rozhovoru odejít.

👉 Když nevíte, jak reagovat, popis chování druhých je často dobrý první krok.

☝️Základní princip je jednoduchý: v komunikaci by měl být respekt na obou stranách.

Nestačí jen znát teorii. Učíme se skrze vlastní prožitek.

✨ Velkou oporou je na semináři právě skupina, jejíž členové sami, pokud chtějí, vstupují do hry. Postaví se za toho, kdo má zakázku a pomáhají mu, poradí, dodávají odvahu a podporují ho. Díky tomu člověk zažije, jaké to je, když jsou další lidé na jeho straně.

V tom je síla skupiny.

Nové prožitky se uloží do těla a právě tam probíhá skutečná změna.

Ema Kuby
Ps.: Seminář Základy rovnocenné komunikace pro zdravé vztahy se koná už brzy... v sobotu 20.6.26, v 10 - 14 hod. :-)


💔Jeden druhého zraňujeme neopatrnými slovy.Někdy to začne úplně nenápadně.A pak se něco změní.Ten druhý se stáhne.Vztah ...
02/06/2026

💔Jeden druhého zraňujeme neopatrnými slovy.
Někdy to začne úplně nenápadně.
A pak se něco změní.
Ten druhý se stáhne.
Vztah se ochladí.

Najednou mezi námi vzniká odstup, který jsme vlastně nechtěli.
Možná to znáte.

🔍 Zkusím vám přiblížit, co se v takových chvílích děje.

📚 John Bowlby, britský psycholog, přišel s teorií citové vazby (attachmentu).
Vychází z předpokladu, že máme vrozenou potřebu vytvářet si blízké a bezpečné vztahy. Bowlby zkoumal děti vyrůstající bez stálé mateřské péče a sledoval, jak ovlivňuje raný vztah dítěte s pečující osobou jeho další vývoj.

Prokázal, že kvalita tohoto pouta v dětství ovlivňuje, jak v dospělosti prožíváme blízkost, důvěru i konflikty.

Na jeho práci navázala britsko-kanadská klinická psycholožka Susan Johnson.

💕 Přišla s klíčovou myšlenkou, že partnerské vztahy jsou založené na podobném typu citové vazby jako vztah dítěte a pečující osoby.

Na základě těchto poznatků vyvinula v 80. letech 20. století terapeutický přístup pro páry – Emotionally Focused Therapy (EFT).

🌱 Tento přístup vychází z toho, že v blízkých vztazích potřebujeme především pocit bezpečí – být respektováni, uznáváni a vyslyšeni.

Pokud tyto potřeby ve vztahu nejsou naplněny, objevují se pocity osamění, nejistoty a napětí.

⚠️ Dlouhodobý vztahový stres přitom ovlivňuje nejen naši psychiku, ale i fyzické zdraví, včetně imunitního a hormonálního systému. Kvalitní vztahy jsou proto zásadní pro naši celkovou pohodu i fungování.

❓ Můžete se sami zamyslet nad několika otázkami::
Mohu snadno získat partnerovu pozornost?
Necítím se ve vztahu osaměle?
Když potřebuju útěchu, je tu pro mě?
Můžu se o něj opřít?
I když se neshodneme, vím, že jsem pro něj důležitá?
Cítím se v jeho blízkosti v klidu?
Důvěřuji mu?
Můžu se svěřit?

Nejde o to, abychom se ve všem shodli.
Jde o něco hlubšího.

🌿 O základní pocit bezpečí a sounáležitosti.

Pokud byste chtěli ve svém vztahu něco změnit a lépe porozumět sobě i partnerovi, zvu vás na seminář „Základy rovnocenné komunikace pro zdravé vztahy“.

Na semináři si můžete vyzkoušet různé situace a jejich řešení. Můžete zažít, jaké to je být vnímaný, respektovaný a zůstat v kontaktu s partnerem i ve chvílích, kdy to není jednoduché.

Učíme se skrze zkušenost. Možná, že někdy stačí i jedna nová zkušenost, aby se začalo měnit víc, než čekáme.

Ema Kuby

P.S.: Seminář se koná v sobotu, 20.6.26 v 10-14 hod v Praze, v Železné. Přihlášku najdete na webu emakuby_cz.


Ten pocit, když se tě něco dotkne… Mlčíš. Stáhneš se.  Navenek ticho, ale uvnitř emoce.Co kdyby bylo možné naučit se nas...
17/05/2026

Ten pocit, když se tě něco dotkne… Mlčíš. Stáhneš se.
Navenek ticho, ale uvnitř emoce.

Co kdyby bylo možné naučit se nastavit druhým hranice?
Vyjádřit, co ti vadí a normálně se v klidu domluvit.
Ano, tohle se dá naučit.

Je tu nabídka, komunikace hrou, která zahrnuje také expozici a práci s emocemi.

Přijď na seminář 20.6.26., 10 - 14 hod.
Základy rovnocenné komunikace

Přihláška je na webu nebo zde

https://www.facebook.com/events/799904946311307/?acontext=%7B%22event_action_history%22%3A[%7B%22mechanism%22%3A%22attachment%22%2C%22surface%22%3A%22newsfeed%22%7D]%2C%22ref_notif_type%22%3Anull%7D

15/05/2026

Ten pocit, když vás někdo vytočí

🥹 Ten pocit, když ustoupíš, přizpůsobíš se, ale vůbec se ti to nelíbí…  A možná, že to tak děláš vždycky. Říká se tomu p...
14/05/2026

🥹 Ten pocit, když ustoupíš, přizpůsobíš se, ale vůbec se ti to nelíbí… A možná, že to tak děláš vždycky. Říká se tomu pasivní komunikace.

Může se zdát, že umět ustoupit, je znakem dobrého charakteru. Ovšem problém je v tom, že nejsme pravdiví. Naše chování je v rozporu s tím, co skutečně cítíme.

Dokola tak opakujeme stejné strategie, které jsme se naučili zkušeností nebo pozorováním.

Ale všechno se dá naučit. Je možné se naučit vyjednávat, nastavit druhým hranice, žádat o něco beze strachu, nebát se argumentace druhých, udělat dohodu.

Můžeme se vystavit svým nejobávanějším situacím a nacvičit své reakce. Prožít si ten pocit. Postupným tréninkem překonávat vlastní strach, nebo hněv.

Přijďte na seminář a uvidíte, že je to možné.
Ema

13/05/2026

👉 Jak poznám, ze mám úzkost? 😳
Jak pracovat s úzkostí, či stresem?

Většinou to nezačne ničím viditelnýmSpíš pomalu. Nenápadně. Něco se ve vztahu posune. Něco začne mizet. Člověk cítí, že ...
02/02/2026

Většinou to nezačne ničím viditelným
Spíš pomalu. Nenápadně. Něco se ve vztahu posune. Něco začne mizet. Člověk cítí, že už to není ono, ale neumí přesně říct proč.

V pozadí může být nějaká nevyřešená záležitost, například rozdíly v přesvědčeních, hodnotách či prioritách, nebo pocit nejistoty, nespokojenosti, narušená důvěra, staré křivdy, pocit ublížení nebo nespravedlnosti. Někdy také dlouhodobá únava či frustrace.

Ne vždy se to děje vědomě. Možná, že vůbec nepřikládáme váhu věcem, o kterých se nemluví, které zůstaly zašité někde v minulosti, přitom stále hrají svoji roli.

Sexualita ale není oddělená od emocí.
Většina partnerských problémů má kořeny v komunikačních bariérách, které se mohou později odrazit i v intimním životě páru.

Ve vztahu může být skryté zklamání, obviňování, výčitky a tělo na to reaguje – začne se chránit, chuť na dotek slábne, přitažlivost klesá. Tyto procesy často probíhají pod úrovní vědomí – skutečný problém zůstává nepojmenovaný.

Co s tím?

Základem je sledovat vlastní myšlenky a začít s partnerem mluvit. Především o vztahu jako celku – o tom, co se děje v životě, o čem přemýšlíme, co nás těší nebo trápí.

Naše automatické myšlenky ovlivňují emoce, tělesné reakce i chování a mohou způsobovat napětí, strach, zklamání, hněv či pocit bezmoci. Lidé často věří, že jejich emoce vyvolala samotná situace, přitom mnohem víc jde o to, jak tu situaci čteme.

Otázky, které si můžeme položit:
1️⃣ Na čem je náš vztah založen? Na vzájemné pomoci, přátelství, podpoře, důvěře – nebo spíše na závislost?
2️⃣ Jaký má pro mě vztah význam? Společenský, finanční, existenciální?
3️⃣ Co mi vztah přináší? Pocit stability, bezpečí, ochrany, partnerství, spokojenosti?
4️⃣ Jak vypadá vzájemná výměna dávání a braní? Co jeden dělá pro druhého?

Každý vztah prochází svými krizemi, to je také potřeba si přiznat. A dost možná si v tu chvíli neuvědomujeme, že za situaci nemůže jen jeden z partnerů, nebo že za mé pocity nemůže „ten druhý".

Vztah je ovlivňován životními situacemi – nemocí, stresem, ztrátou, úzkostí, nedostatkem zdrojů. To vše může vést k ochlazení vztahu, aniž by za tím byla neochota či nezájem.

Navíc také emoce jsou nakažlivé
Pokud je jeden z partnerů dlouhodobě ve stresu, nespokojený nebo zklamaný, ovlivňuje to i druhého. Stejně tak platí opak – pozitivní emoce se přenášejí také.

Jak můžeme vztah posílit:

- Společné aktivity, které baví oba.
- Sdílení cílů, přání a plánů.
- Otevřená komunikace o pocitech a myšlenkách.
- Společné řešení problémů – ne proti sobě, ale vedle sebe.
- Vědomé vytváření prostoru pro společný čas – ne protože „musíme“, ale protože chceme.

Skutečně dobrý vztah stojí na vzájemném respektu, otevřenosti, důvěře, toleranci, zodpovědnosti a komunikaci.

Jak zachránit vztah?

Důvěrný rozhovor, vedený opakovaně, skutečně může zachránit vztah. Vede k prohloubení vztahu, k upevnění jeho základům, pocitu sounáležitosti, blízkosti, intimitě.

Vyžaduje však odvahu odkrýt to, co běžně skrýváme – své myšlenky, pocity, obavy, zranitelnost nebo přání. Pak můžeme najít ve vztahu to, po čem skutečně toužíme.

Ema Kuby

15/10/2025

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Žádný spěch, žádná netrpělivost, žádná síla a žádný boj.
Prostě to udělejte jinak, než jste zvyklí.
Jen pozorujte, klidně dýchejte a nesnažte se vyvíjet přehnanou aktivitu.
Nechte se unášet proudem, tak jako plachetnice na vlnách.
Nemáte co ztratit - pokud jste vystříleli všechny náboje a stejně se nic nezměnilo, akorát to držíte
křečovitě „pod krkem“.
Nechte prostor Vesmíru - svému Zdroji, aby vše udělal za vás.
Udělá to nejlépe a tak, jak to má být.
Pusťte ruce z volantu a nechte to svému osudu.
Nebojte se - vše se srovná podle toho nejlepšího scénáře, který ani nemusíte znát. Vaše snaha je
kontraproduktivní a Vesmír jen čeká, až se vyčerpáte.
Potom stejně nastolí to, co má být.
Nechte věci proběhnout, uvolněte se a dejte si další kávu.
Udělejte to prostě jednou jinak - vypněte vaši snahu něco změnit a pozorujte jen, co se stane.
Tam, kde obvykle argumentujete, se ztište a nic neříkejte.
Tam, kde obvykle tlačíte, povolte stisk.
Tam, kde kontrolujete, přestaňte s tím a nechte to být.
Tam, kde plánujete, hoďte vaše plány do koše.
Znáte to pořekadlo: Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech“.
Prostě to udělejte jinak.
Vnější sílu nahraďte vnitřní silou, která je mnohokrát větší.
Tak začne pozvolná transformace vašeho života.
Tak získáte zpět radost a chuť žít.
Tak se budete více bavit, protože budete vědět, že to Vesmír za vás zařídí.

J. Dušek

🌿  Sebepřijetí a přijetí druhých je na sobě závisléMnozí z nás trpí v konfliktech s druhými, soudíme je za jejich chyby,...
10/09/2025

🌿 Sebepřijetí a přijetí druhých je na sobě závislé

Mnozí z nás trpí v konfliktech s druhými, soudíme je za jejich chyby, špatné vlastnosti, křivdy, nespravedlnost nebo je viníme z jejich činů.

Ale ve skutečnosti pravá síla spočívá v tom, že se naučíme dívat na situace z nadhledu, zaměříme se na hledání řešení a necháme odejít svá minulá zranění.

👉 Proč reagujeme na druhé lidi citlivě?

Protože máme problémové postoje sami k sobě, které vznikly již dříve, z pocitů odmítnutí, kritiky, přehnaných nároků či soupeření. Kvůli tomu máme potíže s vnitřní vyvážeností a sebepřijetím.

Možná, že si to ani neuvědomujeme, ale většina našich citových reakcí na druhé lidi je přenesená z minulosti, nejen z dětství, ale i z pozdějších zkušeností.

Tak například, když se k nám někdo zachová arogantně nebo s nedostatečným respektem, nebo v tom cítíme kritiku či nepřijetí, spustí se v nás reakce dítěte na rodiče. Proto na takovou situaci reagují naše city, zatímco druhý člověk by na stejnou situaci reagoval klidně, rozumně, nebo dokonce i s úsměvem.

Ve skupinách, jako jsou pracovní nebo zájmové kolektivy mohou přenosové reakce kopírovat rodinné vztahy. Vertikálně jde o vztah k nadřízenému jako k rodiči a horizontálně ke kolegům jako k sourozencům. Přenos se dále také projevuje jako sympatie i antipatie vůči druhým lidem.

Přenos je tedy psychologický proces, kdy do aktuálních vztahů a situací nevědomě promítáme pocity z minulosti. Proto ve chvílích konfliktu nebo zranění nereagujeme jen na to, co se děje teď, ale i na staré nevyřešené bolesti a zkušenosti.

👉 Ve kterých situacích se vy cítíte nepříjemně, nesví, nervózní, nejistí, podceňovaní, potlačovaní, nevyslyšení? Jak reagujete?

Můžeme si prozkoumat své odpovědi na otázky: proč vlastně toužíme vyhrát, uspět, získat pozornost, ocenění? Hledáme potvrzení druhými lidmi, když si jej nedokážeme dát sami?

🌿 Co se můžeme nyní naučit?

Především být opravdoví. Říct ne, dost, vyjádřit, co si myslíme, obhájit svá práva, řešit nepříjemné situace, říkat svůj názor a nepřevzít podřízenou pozici, vyjádřit své pocity, říct si o pomoc, nevyhýbat se situacím, kterých se bojíme atd.

Opravdovost znamená, že naše slova, pocity i chování spolu souzní. Naše opravdovost se pak projevuje harmonicky v těle, myšlenkách, citech, mimice, postoji i gestech.

Ema Kuby

Adresa

Železná 18
Praha
11000

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Ema Kuby zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Sdílet

Kategorie