01/06/2026
Když přemýšlíme o Dni dětí, často nás napadnou dárky, zážitky nebo snaha udělat dětem radost. 💛 To všechno může být krásné a důležité.
Stejně důležité ale je, jak se s dětmi cítíme v každodennosti:
💭 jak s nimi mluvíme,
💭 jak reagujeme na jejich emoce a jestli vedle nás mohou bezpečně prožívat i náročnější chvíle a pocity.
Děti a dospívající často neumějí své trápení pojmenovat stejně jako dospělí. Někdy se psychická nepohoda projeví změnou chování, větší uzavřeností, podrážděností, tlakem na výkon, únavou nebo tím, že dítě najednou „není samo sebou“.
✨ Jako rodiče nemusíme mít vždy správná slova ani okamžitá řešení. Často ale pomáhá něco jiného – být dostupní, zajímat se, vytvářet prostor pro rozhovor a nesnižovat to, co dítě prožívá, i když nám to může připadat malé nebo nepochopitelné.
Někdy může být důležité místo vět:
„To nic není.“
„To přejde.“
„Musíš být silný/á.“
zkusit spíš:
„Chceš mi o tom říct víc?“
„Rozumím, že to může být těžké.“
„Jsem tady s tebou.“
🫂 V terapii děti „neopravujeme“. Snažíme se jim vytvářet bezpečný prostor, kde mohou svému prožívání lépe rozumět a hledat způsoby, jak se v něm cítit bezpečněji. Součástí této práce bývá často i podpora rodičů a vztahů v rodině.
💭 Co podle vás děti nejvíc potřebují od dospělých slyšet?