Jana Vilišová - Hlasem k sobě

Jana Vilišová - Hlasem k sobě 🦋 Mojí cestou do nitra je hlas. Uvolnit se a žít ve větší lehkosti. 🌿

Zjistíš, jak zase naplno cítit sebe, prožívat radost, znovu získat odvahu k sebevyjádření, osahat si a upevnit svoje hranice, v laskavosti a jemnosti a cítit se v tom bezpečně.

28/07/2026

Tohle pro mě byla velká výzva...

Keltská hudba v Portugalsku 💚 Bože moje srdce po ní volalo!

Moje tělo ale prosilo o něco jiného. Chvíli jsem byla dost rozpolcená, ale nakonec jsem zvolila odpočinek a dala si prostor opečovat jen sama sebe.

A nelituju. ✨

I tak mi ale nepřišlo vůbec jednoduchý dát svoje potřeby na první místo. Dovolit si zastavit se a naslouchat sobě chce někdy velkou porci laskavosti i odhodlání dohromady.

🍀 Jak to máš ty? Kdy naposledy sis bez výčitek vybrala odpočinek, i když tě to lákalo ven za akcí?

Lítat v oblacích je super, ale…jak v tom neztratit pevnou půdu pod nohama?Můžu si lítat v představách a povznášet se až ...
22/07/2026

Lítat v oblacích je super, ale…jak v tom neztratit pevnou půdu pod nohama?

Můžu si lítat v představách a povznášet se až do oblak. Budu se cítit skvěle, lehce…ale pokud zůstanu jen u toho, bude tomu něco chybět.

Potřebuju i druhou stranu…a to jsou nohy na zemi. A protože rovnováha není statická, ale neustále se vlní, i já se ráda koukám na to, kde právě je a jak v těch vlnách zrovna plavat.

🌿 Je to jeden z důvodů, proč při své práci propojuju tělo, dech a hlas.

🌿 Ukazuju ti, jak můžeš svůj hlas prakticky využít, když je ti těžko, smutno nebo naopak potřebuješ rozproudit energii.

🌿 Jak se díky tělu a hlasu ukotvit, aby tě ta vlna neodnesla.

🌿 A že se v něm skrývá mnohem víc, než jsi možná tušila. V té pestrosti a hravosti může být tvým společníkem každý den.

Chceš objevit, co vše skrývá tvůj hlas?

Vyzkoušet si tu hravost a odkrýt jeho potenciál, který si pak vezmeš s sebou domů?

Termín ještě ladím, ale pokud víš, že u toho chceš být, napiš mi do komentáře slovo HLAS a já ti dám vědět hned jak otevřu přihlašování, aby ti neuteklo místo. ✨

4/14 - RITUÁL U OCEÁNUDalší den nám počasí konečně dovolilo to, na co jsme se tolik těšily — rituál u oceánu. 🌊 Po lehké...
16/07/2026

4/14 - RITUÁL U OCEÁNU

Další den nám počasí konečně dovolilo to, na co jsme se tolik těšily — rituál u oceánu. 🌊

Po lehké snídani jsme se domluvily, že pro všechny účastnice zavoláme taxi. A i tady přišlo malé nečekané překvapení — přijely luxusní vozy Mercedes, a celá cesta tak nesla až slavnostní nádech. S úsměvem jsem pokynula směrem k autům a sledovala, jak do nich naše ženy ladně nastupují. Vítr jim rozevlál sukně a šaty v odstínech modré a my konečně mohly zamířit na pláž.

Bylo v tom něco výjimečného. Jemnost, ženskost, důstojnost i radost.
A ano — tenhle malý luxus k tomu jednoduše patřil.

Když jsme dorazily na rozlehlou, krásnou a téměř prázdnou pláž, přivítala nás ohromující síla oceánu. Ten prostor, ten vítr, ta nespoutanost a hloubka… U některých žen vyvolal už jen samotný pohled na tyhle vlny až slzy dojetí.

Cestou k místu, kde jsme obě s Janou cítily, že má náš rituál proběhnout, jsme sbíraly kamínky pro společný oltář. Ten pak vznikal v písku za zvuku šamanské hudby, jako spirála života — symbol cesty, návratu, proměny a plynutí. ✨

Ve sdílecím kruhu, kde jsme ženy připravovaly na celý rituál, vládla překrásná ženská energie. Seděly jsme na písku a samotné šumění oceánu v nás vyvolávalo očekávání, co přijde dál. Byla v tom jemnost, otevřenost i hluboké odevzdání. Ženy se naprosto uvolnily do celého dění a my s Janou jsme každá ve své roli jemně provázely tímto silným prostorem.

Janička za zvuku šamanského bubnu a já svými slovy jsme podpořily ženy, aby jejich prožitek mohl jít ještě hlouběji. Byla to chvíle, kdy jsou slova jen jemnou oporou, zatímco to nejpodstatnější se odehrává hluboko uvnitř.

Na závěr jsme každé ženě předaly malý dárek — kotvu sebepéče, kterou si odvezla domů jako připomenutí této chvíle, znovunalezené síly a návratu k sobě. ⚓

Celý rituál jsme uzavřely společným zpěvem a nádhernými mantrami, které Janička vytvořila přímo na míru.

Byl to jeden z těch okamžiků, kdy jsem cítila, že všechno, co přišlo předtím — změny plánů, nejistoty i nečekané výzvy — nás vedlo přesně sem.

Do náruče oceánu.
Do ženské síly.
Do hlubokého spojení. 🩵

3/14 - KDYŽ SE PLÁN ZNOVU ZMĚNÍ, ALE VZNIKNE NĚCO HLUBŠÍHOTen den v Leirii pro nás ještě zdaleka nekončil. Naopak, ty ne...
09/07/2026

3/14 - KDYŽ SE PLÁN ZNOVU ZMĚNÍ, ALE VZNIKNE NĚCO HLUBŠÍHO

Ten den v Leirii pro nás ještě zdaleka nekončil. Naopak, ty nejsilnější momenty nás teprve čekaly.

Město nás přivítalo s otevřenou náručí na tradičním agrokulturním trhu. Pro mě osobně je Leiria srdeční záležitost, kdysi jsem tu žila, a nechat na sebe znovu dýchnout její atmosféru bylo neuvěřitelně silné. Když jsme se pak posadily do restaurace hned vedle trhů, ozvaly se první tóny Fada. Tradiční portugalský zpěv, který vychází přímo ze srdce a nese v sobě krásnou, hlubokou nostalgii. Seděly jsme tam, poslouchaly a já cítila, jak se mi vrací vzpomínky.

S touhle nostalgií a dojetím jsme měly v plánu vystoupat na hrad Leiria. Je to místo spojené s obrovskou silou a historií, kterou jsem chtěla ženám předat. Jenže Portugalsko nás znovu učilo, že plány jsou jedna věc a realita druhá. Zavřeli nám doslova před nosem. 🏰

Udělaly jsme si alespoň pár fotek pod hradem a vydaly se zpět na ubytování. Po skvělé vegetariánské večeři se totiž ukázalo, že když něco nevyjde venku, může se to odehrát uvnitř. 🌿

Večer jsme se všechny sešly v nádherném dómu, který je přímo stvořený pro meditace. Místo toho, abychom kráčely po skutečném nádvoří hradu, rozhodla jsem se ho přinést k nám. Připravila jsem pro ženy meditaci formou vyprávění příběhu. Zavřely jsme oči a společně jsme se přenesly přímo za hradby, kde si každá žena mohla projít svými vlastními vnitřními obrazy.

A v tu chvíli se do prostoru opřela Janička. Její zpěv a vibrace šamanského bubnu dodaly mému vyprávění a celému prostoru neuvěřitelnou hloubku a klid.

Pak se stalo něco, co se prostě nedá naplánovat. Přesně v momentě, kdy se prostorem nesl Janin zvuk bubnu, začaly zvenku zvonit skutečné zvony. 🕯️ Znělo to, jako by se ten náš vnitřní hrad propojil s tím skutečným venku. Byla to naprosto dokonalá synchronicita.

V ten večer se mi znovu potvrdilo, že když se před námi jedny dveře zavřou (třeba i ty hradní), neznamená to, že je cesta ztracená. Vždycky se otevře něco jiného. Někdy se ty nejhlubší zážitky neodehrávají venku na výletech, ale uvnitř nás samých. S tímhle vědomím se nám pak usínalo úplně samo. ✨

2/14 - DRUHÝ DEN RÁNO A PRVNÍ VELKÁ VÝZVADruhý den ráno na našem portugalském retreatu přišlo první opravdové vystřízliv...
02/07/2026

2/14 - DRUHÝ DEN RÁNO A PRVNÍ VELKÁ VÝZVA

Druhý den ráno na našem portugalském retreatu přišlo první opravdové vystřízlivění.

Po probuzení, ještě se spánkovým deficitem po cestě, jsem vyskočila z postele a vyšla ven. A místo slunce mě přivítal studený vítr a jemný déšť. Ten moment mě zaskočil víc, než bych čekala. 🌧️

Moc jsem si přála ženám dopřát Portugalsko tak, jak jsem ho znala já. Takové, jaké jsem ho žila deset let se svými dětmi. Slunečné, laskavé, voňavé, otevřené. Věřila jsem, že právě takové nás přivítá. ☀️

Jenže život, cesta i Portugalsko měly tentokrát jiný plán.

Ale moje parťačka se na mě usmívala a já věděla, že si to uděláme hezký i tak.

Z chatek pomalu vycházely ženy, zabalené do teplejších vrstev, a se smíchem říkaly, že si je přece jen měly vzít. Upozorňovala jsem je na to, ale upřímně — sama jsem stále doufala, že bude krásně.

V tu chvíli jsme s Jančou obě věděly, že budeme muset změnit program.
A přišla výzva.

Právě tehdy jsem si znovu uvědomila, že retreat není jen o místě, programu a o tom, co máme naplánované. Je i o schopnosti pustit představy, přijmout realitu a otevřít se tomu, co chce přijít místo nich. 🤍

A tak jsme začaly plynout jinak, než jsme čekaly.

Jednu věc jsme si však všechny splnily - dotkly jsme se konečně oceánu. 🌊☺️

1/14 - ZAČÁTEK CESTY DO PORTUGALSKANáš retreat v Portugalsku začal mnohem dřív, než jsme opravdu dorazily k oceánu. 🌊 Za...
25/06/2026

1/14 - ZAČÁTEK CESTY DO PORTUGALSKA

Náš retreat v Portugalsku začal mnohem dřív, než jsme opravdu dorazily k oceánu. 🌊

Začalo to změnou odletu na poslední chvíli, zrovna ve chvíli, kdy už byl domluvený transport z lisabonského letiště. Do toho přišla zpráva od jedné účastnice, že z rodinných důvodů nakonec nemůže odjet. A tak se hned na začátku otevřelo téma, které nás pak retreatem provázelo dál — důvěra, plynutí a přijetí toho, co právě je.

Na tento retreat jsme byly jako průvodkyně dvě ženy, a i pro nás to byl začátek plný očekávání, ladění a vnitřního přepínání z organizace do přítomnosti.

Postupně jsme se začaly scházet na letišti a napětí pomalu ustupovalo.
Se svojí parťačkou jsme cítily, jak se všechno pomalu usazuje. I když nás během letu hodně bolely uši, po příletu do Lisabonu ze mě najednou všechno spadlo. Ženy už vesele štěbetaly, těšily se a v prostoru se začínala rozlévat lehkost. ✈️

Ještě jsem hledala našeho řidiče a v duchu si odškrtávala další organizační krok, ale díky portugalštině se vše podařilo domluvit a my jsme nakonec dorazily do našeho zázemí v Recanto Paz Amor.

Po příjezdu nás přivítala teplá dýňová polévka, která po cestě pohladila tělo i duši. Pak jsme se rozdělily do chatek a celý prostor se začal pomalu zabydlovat ženskou energií, očekáváním a prvním vydechnutím. 🤍

A tehdy jsem cítila, že jsme opravdu tady.
Že retreat začíná.

Portugalsko nás od prvních chvil učilo, že ne všechno půjde podle plánu.
A možná právě v tom se skrývala jeho největší moudrost. ✨

Znáš ten pocit, kdy se tělo rozhodne, že už toho bylo moc, a prostě tě vypne? Já si ho teď prožívám se vším všudy.Můžou ...
24/06/2026

Znáš ten pocit, kdy se tělo rozhodne, že už toho bylo moc, a prostě tě vypne? Já si ho teď prožívám se vším všudy.

Můžou to být náročné i hezké věci, ale jakmile je toho zkrátka moc, přijde chuť se před světem na chvíli schovat. U mě to dopadlo tak, že si tělo vzalo dovolenou. A pořádnou.

Běžně se z nemoci vyležím za pár dnů. Týden mi přijde hrozně dlouhý. A že se z něčeho dostávám už třetí týden? To se mi nestalo ani nepamatuju.

A tak si dovoluji přesně to, co se Zuzkou předáváme ženám. Zvolnit. Být k sobě laskavá a dopřát si čas na odpočinek a integraci.

Snažím se poslouchat, co moje tělo potřebuje. Někdy mi to jde krásně, jindy jsem docela naštvaná, protože bych už dávno chtěla být zpátky v kondici. Je ti to povědomé? 😁

Když je toho moc a potřebuješ to ze sebe dostat, můžeš zkusit tohle hravé cvičení. Dáváš tím svému nervovému systému najevo, že se může zklidnit. A když v sobě přestaneš bojovat, i tělo mnohem snáz regeneruje.

POSTUP:

1️⃣ Stoupni si, celými chodidly se pevně opři o podložku a narovnej páteř.

2️⃣ Jemně si promasíruj obličej a udělej „koníka“ (takový ten zvuk přes povolené rty, u kterého se možná trochu poprskáš).
Čím víc máš zaťaté svaly obličeje a čím víc se snažíš, tím hůř to jde. Tak to všechno povol, představ si, že to máš u… (no to nechám na tvé představivosti 😉) a zkus to znovu.

3️⃣ Až uděláš koníka třikrát, přidej k tomu pohyb. Ne vedený. Prostě se povol v kolenou, uvolni ruce podél těla a s dalším zvukem se uvolněně zhoupni.
Představ si, že veškerý ten přetlak posíláš skrz tělo rovnou do země. Zopakuj si to třikrát až pětkrát, nebo prostě jak zrovna potřebuješ.

Je to jasný signál pro tvůj nervový systém, aby se zklidnil.

Na závěr si pusť písničku, kterou ti dávám dolů do komentáře. Nech tělo, ať vede pohyb úplně samo, a jen vnímej, jak se v tom cítíš. 🎶

Jak to máš ty, když tě tělo zastaví? Dovolíš si odpočívat, nebo s tím vnitřně bojuješ?

Adresa

Slavkov U Brna
68401

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Jana Vilišová - Hlasem k sobě zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet