Body Intelligence CZ

Domů
Česko
Ostrava
Body Intelligence CZ

Zavolat Trasa Web Kontakt: praxe

Profesní výcvik kraniosakrální biodynamiky zakončený titulem BCST (biodynamický kraniosakrální terapeut), který má mezinárodně platnou akreditaci.

Výcvik se v České republice koná v Ostravě, učí na něm zahraniční i čeští lektoři.

26/10/2026

„Můžeš mi to říct.“

Stejná věta může znít laskavě, netrpělivě nebo výhružně. Slova zůstávají stejná, ale naše zkušenost s nimi se výrazně mění.

Všímáme si tónu hlasu, jeho hlasitosti, rytmu a pauz. Také toho, zda druhý čeká na odpověď, nebo už pokračuje dál.

Devátý seminář Body Intelligence zdůrazňuje, že při vytváření bezpečného terapeutického prostoru záleží na způsobu řeči. Zvlášť při práci s miminky je zřejmé, jak velký význam mají zvuky a jejich kvalita: význam slov ještě není tím, o co se dítě může opřít.

U dospělých máme k dispozici jazyk a vysvětlení, ale způsob, jakým sdělení přichází, zůstává důležitý.

Hlas má zároveň konkrétní tělesné zázemí. Jeho tvorba zahrnuje dech, hrtan a koordinaci svalové činnosti. Výsledná řeč se dále utváří pohyby jazyka, čelisti a rtů. Do jednoho krátkého sdělení se tak zapojuje mnoho struktur.

Osmý seminář propojuje oblast obličeje, čelisti a hrdla s vyjadřováním a komunikací. V rámci polyvagálního modelu používaného ve skriptech BI se zkoumá také jejich vztah k sociálnímu kontaktu a reakcím na zátěž.

Při práci s klientem z toho vyplývají velmi praktické otázky. Je moje řeč srozumitelná? Dávám dost času? Jak klient reaguje? Potřebuje více vysvětlení, nebo spíše chvíli ticha?

V kraniosakrální biodynamice hlas doprovází domlouvání doteku, změny polohy i ověřování pohodlí. Pomáhá vytvářet kontakt, ve kterém se klient může ozvat a jeho odpověď má skutečnou váhu.

Klidný tón je nabídka. Jeho význam se vždy ukáže až v konkrétním setkání a ve zpětné vazbě člověka, ke kterému mluvíme.

Můžeš si toho všimnout i mimo terapeutickou místnost. Vedle koho máš čas hledat slova? Kdo tě dokáže vyslechnout bez pobízení? A jak mluvíš ty, když někdo potřebuje chvíli navíc?

Někdy záleží na celé větě. Jindy na malé pauze, která po ní zůstane.

Stále přijímáme nové studenty do výcvikové skupiny 2027.

20/10/2026

Svaly si obvykle spojujeme se silou a pohybem. Umožňují nám chodit, něco zvednout, udržet polohu.

Jejich činnost má ale také chemickou stránku.

Desátý seminář Body Intelligence představuje kosterní svaly jako sekreční orgán. To znamená, že svalové buňky vytvářejí a uvolňují signální látky. Některé z nich označujeme jako myokiny.

Tyto molekuly se mohou účastnit komunikace uvnitř svalu, ovlivňovat okolní tkáně nebo prostřednictvím krevního oběhu působit na vzdálenější části organismu.

Skripta zde odkazují na práci Pedersena a Febbraia, kteří popisují vztahy mezi kosterním svalstvem a dalšími orgány, například játry, tukovou tkání, kostmi a mozkem. U řady těchto látek souvisí jejich uvolňování se svalovou kontrakcí.

Pohyb tak zahrnuje více dějů, než můžeme vidět zvenku. Zatímco uděláme několik kroků, v těle pokračuje rozsáhlá výměna informací.

Je to dobrý příklad tématu, které celým seminářem prochází: jednotlivé systémy těla se navzájem ovlivňují. Nervová aktivita, hormony, imunitní procesy a činnost tkání mají mnoho propojení. Organismus průběžně reaguje prostřednictvím těchto vztahů.

Pro výcvik kraniosakrální biodynamické terapie je tento pohled důležitý především jako způsob porozumění celku. Anatomie nám ukazuje, kde se sval nachází a jaký pohyb vykonává. Fyziologie přidává otázku, čeho dalšího se jeho činnost účastní.

Slovo „inteligence“ v názvu semináře odkazuje na koordinaci a schopnost buněk reagovat na signály. Každá buňka pracuje v určitém prostředí a její činnost souvisí s tím, co se odehrává kolem ní.

Příště, až se půjdeš projít, můžeš tento pohled přidat k obyčejnému vnímání kroků. Kontakt chodidla se zemí. Přenos váhy. Práce svalů. A za tím množství dějů, které přímo necítíme.

I velmi známá činnost má svou skrytou složitost.

Tělo se pohybuje, vnímá a průběžně komunikuje. Svaly se účastní všech těchto souvislostí.

Stále přijímáme nové studenty do výcvikové skupiny 2027.

17/10/2026

Když před námi někdo prožívá něco těžkého, často chceme okamžitě pomoci. Najít správnou větu, nabídnout řešení, něco udělat.

Ve skriptech Body Intelligence je v kapitole o práci s miminky a pečujícími jedna velmi prostá instrukce: před komentářem nebo zásahem se zastav.

Vnímej, co druhý vyjadřuje. Dej si čas tomu porozumět.

Tato dovednost má v kraniosakrální biodynamice velkou váhu. Praktikující se učí sledovat vlastní nutkání jednat a současně zůstávat dostupný člověku, se kterým pracuje. Je to aktivní pozornost: vnímání, průběžné vyhodnocování a ochota přizpůsobit další krok situaci.

Ve vztahové práci záleží také na tempu. Jak rychle mluvíme? Kolik otázek položíme za sebou? Dostane klient čas zaznamenat svůj vjem a odpovědět? Dokážeme počkat, když odpověď nepřichází okamžitě?

Při práci s miminkem je potřeba sledovat i pečujícího člověka a jejich vzájemný kontakt. Dítě komunikuje pohybem, výrazem, zvuky a změnami chování. Praktikující hledá způsob, jak se k této komunikaci vztahovat citlivě a s respektem k celé situaci.

Skripta zároveň zdůrazňují vlastní oporu praktikujícího. Vnímat kontakt se židlí a podlahou, své tělo a okolí. Mít možnost se zastavit a zorientovat dříve, než nabídne další krok.

Pokud jsme sami v nepohodlí a spěchu, bývá těžší skutečně zaznamenat, co se děje.

Podobné zkoumání má místo i v běžných rozhovorech. Někdo se svěří a my už během jeho první věty připravujeme odpověď. Co se změní, když jej necháme domluvit? Když se zeptáme, co od nás potřebuje? Když mezi jeho slovy a naší reakcí vznikne malá pauza?

Právě v ní můžeme zjistit, že naše první představa o pomoci nebyla úplně přesná.

Ve výcviku se tak učíme také něco velmi lidského: unést chvíli, kdy ještě nevíme, co udělat.

A zůstat přitom pozorní, přítomní a ochotní druhému naslouchat.

Stále přijímáme nové studenty do výcvikové skupiny 2027.

14/10/2026

Když je nám těžko, pozornost se snadno soustředí na všechno, co nefunguje. Na problém, napětí, obavu. To ostatní může ustoupit do pozadí, přestože je stále přítomné.

Ve výcviku kraniosakrální biodynamické terapie proto věnujeme hodně prostoru zdrojům.

Zdrojem může být člověk, místo, činnost nebo vnitřní zkušenost, která nás podpírá. Oblíbená hudba. Tvoření. Pobyt venku. Vzpomínka na chvíli, kdy nám bylo dobře. Také pocit opory nebo oblast těla, kterou právě vnímáme jako pohodlnou.

Skripta BI rozlišují vnější a vnitřní zdroje. Vnější nacházíme ve vztazích a prostředí. Vnitřní souvisejí s našimi schopnostmi, prožíváním a možností vnímat něco podpůrného v sobě. Obě roviny se mohou potkávat: přítomnost blízkého člověka má pro nás význam i tím, jak ji tělesně prožíváme.

Důležité je, že zdroj není univerzální. Ticho může být jednomu příjemné, jinému vyhovuje hudba. Někdo si odpočine o samotě, druhý potřebuje společnost. Rozhodující je vlastní zkušenost, ne představa, co by nám mělo prospívat.

A dostupnost zdrojů se mění. Něco, co nás dříve těšilo, může být v náročném období těžko dosažitelné. Ani to není důvod přidávat si další úkol.

Při terapeutickém setkání se proto zdroje zkoumají konkrétně a postupně. Co ti pomáhá právě dnes? Je nějaké místo v těle, kde je ti alespoň o trochu pohodlněji? Jaké je chvíli u tohoto vjemu zůstat?

Někdy stačí velmi malá zkušenost: váha těla podepřená lehátkem, teplo přikrývky nebo vědomí, že nemusíš spěchat.

Pozornost ke zdrojům umožňuje vedle náročného prožívání zaznamenat i to, o co se můžeme opřít. V biodynamickém přístupu je tato schopnost důležitou součástí práce s klientem.

Zkus si dnes položit jednoduchou otázku: Co mě skutečně podpírá?

Odpověď může být úplně obyčejná. Podstatné je, zda je pro tebe živá, dostupná a zda při ní poznáš alespoň malý rozdíl v tom, jak ti je.

09/10/2026

V krku máme malou kost, která se přímo nekloubí s žádnou jinou kostí.

Jmenuje se jazylka. Leží pod dolní čelistí a její polohu zajišťuje soustava svalů a vazů. Ačkoliv je nenápadná, účastní se dějů, které každý den považujeme za samozřejmé: polykání, pohybů jazyka i koordinace struktur důležitých pro řeč.

Její anatomické vztahy jsou překvapivě rozsáhlé. Svaly nad jazylkou ji propojují s dolní čelistí a spodinou lebky. Svaly pod ní vytvářejí spojení směrem k hrudní kosti a lopatce. Další vztahy má k hltanu a hrtanu.

Z oblasti, kterou si představujeme jako malý prostor pod bradou, se tak stává zajímavá křižovatka.

Skripta Body Intelligence tuto anatomii propojují s prožitkovým cvičením zaměřeným na držení těla. Účastníci zkoumají, jak se mění pocit v hrdle při různém uspořádání hlavy, ramen a trupu. Všímají si opory, rovnováhy i toho, zda v krku vnímají více prostoru, nebo těsnost.

Dává to smysl: polohu jednotlivých struktur ovlivňuje jejich svalové a vazivové propojení. Hrdlo se účastní celkového držení těla a jeho proměn.

V kraniosakrální biodynamické terapii proto pozornost věnovaná této oblasti zahrnuje její vztahy k čelisti, lebce, ramenům i hrudníku. Praktikující se učí anatomii znát a při kontaktu respektovat citlivost této části těla.

Je to oblast velmi osobní. Souvisí s jídlem, hlasem a možností něco vyslovit. Jemný kontakt zde vyžaduje jasnou domluvu a průběžnou zpětnou vazbu.

Pro malé vlastní zkoumání si můžeš všimnout, jak se ti sedí právě teď. Kde máš hlavu vůči trupu? Mají ramena oporu? Jaký je pocit při obyčejném polknutí? Co se změní, když si najdeš pohodlnější polohu?

Nemusíš hledat dokonalý postoj. Zajímavé jsou i drobné rozdíly.

Jazylka nám připomíná, že velikost struktury nevypovídá o množství jejích vztahů. I malá kost se může účastnit velmi rozsáhlé spolupráce.

Stále přijímáme nové studenty do výcvikové skupiny, která začne v lednu 2027.

06/10/2026

Možná jsi dnes vyřídil/a několik zpráv, dokončil/a práci a zvládl/a náročný rozhovor. A až teď zjišťuješ, že celou dobu držíš zuby pevně u sebe.

Čelist bývá velmi zaměstnaná. Žvýkáme, mluvíme, polykáme. Její napětí ale nemusíme vnímat, dokud nás na něj neupozorní únava nebo nepříjemný pocit.

Dolní čelist se spojuje se spánkovými kostmi prostřednictvím dvou čelistních kloubů. V každém je kloubní disk, který se účastní pohybu mezi kloubními plochami. Otevírání úst zahrnuje koordinovaný pohyb na obou stranách.

Na práci čelisti se podílí několik svalů. Žvýkací a spánkový sval můžeš snadno zaznamenat při sevření zubů. Další důležité svaly leží hlouběji a spolupracují při zavírání, otevírání i pohybech do stran.

Tato oblast má zároveň bohaté nervové zásobení. Trojklanný nerv přenáší smyslové informace z velké části obličeje a zubů a jeho motorická vlákna ovládají žvýkací svaly. Čelist tedy patří do rozsáhlé soustavy pohybu a vnímání.

Skripta Body Intelligence upozorňují také na význam osobní zkušenosti. Při práci s čelistí má smysl ptát se na zubní ošetření, rovnátka, úrazy i na to, jak člověk kontakt v této oblasti prožívá. Některá zkušenost může být spojena s obavou, jiná byla zcela bez potíží. Důležitý je konkrétní člověk a jeho odpověď.

V kraniosakrální biodynamice se čelist zkoumá v souvislosti se spánkovými kostmi, svaly, jazykem a okolními tkáněmi. Kontakt se domlouvá a postupuje podle toho, co je klientovi příjemné.

Pro tuto chvíli může stačit obyčejná zvědavost. Dotýkají se tvoje zuby? Kde spočívá jazyk? Je pravá a levá strana pocitově stejná? Co zaznamenáš při malém, pohodlném pohybu?

Bez páčení a bez snahy dostat čelist do nějaké ideální polohy.

Máme ve zvyku zatnout zuby a pokračovat. Občas stojí za to všimnout si, jak doslova to naše tělo vzalo.

Stále přijímáme studenty do nové výcvikové skupiny 2027.

04/10/2026

Rameno, záda, koleno. Když nás něco trápí, přirozeně zaměříme pozornost na konkrétní místo. Anatomické obrázky nám navíc tělo často představují jako soubor jednotlivých částí.

Ve skutečnosti mají tyto části spoustu spojení. Jedním z důležitých prostředníků je fascie.

Fascie jsou pojivové tkáně, které obklopují a propojují struktury těla. Najdeme je pod kůží, kolem svalů i v okolí orgánů. Svalové obaly navazují na šlachy a další pojivové struktury. Dohromady vytvářejí souvislé prostorové uspořádání, ve kterém se pohybujeme.

Jejich základ tvoří buňky, vlákna a mezibuněčná hmota. Kolagenní vlákna poskytují pevnost, elastická se podílejí na pružnosti a hydratovaná základní hmota dotváří prostředí tkáně. Poměr těchto složek se liší podle toho, jakou funkci daná pojivová tkáň plní.

Fascie tak pomáhají tělo podpírat, propojovat i vymezovat jednotlivé struktury. Umožňují nám uvažovat o anatomii jako o vztazích: co na co navazuje, kde se přenáší napětí a jak se části účastní pohybu celku.

Ve výcviku kraniosakrální biodynamické terapie se tento pohled promítá do způsobu doteku. Praktikující se učí rozlišovat oblast pod rukama a současně ji vnímat v kontextu celého těla. Pozornost může postupně přecházet od místního vjemu k širším souvislostem.

Takové vnímání je dovednost, kterou je potřeba kultivovat. Vyžaduje znalost anatomie, čas i schopnost nepovažovat první dojem za hotové vysvětlení.

Podobnou změnu pozornosti můžeš zkusit i bez terapeutického sezení. Když sedíš, všimni si nejprve ramen. Potom přidej kontakt pánve se židlí, oporu chodidel a pohyb dechu. Jak se promění zkušenost, když vnímáš více částí současně?

Anatomie nás učí jednotlivé struktury pojmenovat. Zkušenost vlastního těla nám dovoluje znovu je vnímat pohromadě.

V biodynamickém přístupu se obojí potkává: přesnost v detailu a pozornost k celku.

Stále přijímáme nové studenty do výcvikové skupiny, která začne v lednu 2027.

02/10/2026

Někdo si přisune židli blíž. Jiný o kousek ustoupí. S jedním člověkem je nám příjemné sedět rameno vedle ramene, u druhého potřebujeme větší vzdálenost.

Prostor mezi námi má svůj význam. A při práci s dotekem si zaslouží stejnou pozornost jako samotné ruce.

V kraniosakrální biodynamické terapii mluvíme o vztahovém poli. Zahrnuje způsob, jakým se praktikující a klient potkávají: jejich přítomnost, komunikaci, vzdálenost i kvalitu doteku. Kontakt začíná už při příchodu do místnosti, dávno před položením rukou na tělo.

Součástí výcviku je proto i zdánlivě jednoduché zkoumání: Kolik prostoru je ti právě teď příjemné? Jaké je, když se druhý přiblíží? Co se změní, když se vzdálí? A můžeš o změnu požádat?

Odpověď nemusí být pokaždé stejná. To, co nám vyhovovalo minule, může být dnes příliš blízko nebo příliš daleko. Důležité je průběžně se domlouvat a dát této zkušenosti místo.

Praktikující se zároveň učí pracovat s vlastní pozorností. Může ji soustředit na oblast pod rukama, ale také vnímat celé tělo klienta a prostor kolem něj. Ve skriptech se tento rozsah pozornosti označuje jako percepční pole. Je to způsob orientace při práci, který se zkoumá společně s klientem.

Stejně podstatné je pohodlí praktikujícího: opora chodidel, podepřené paže, možnost zůstat v kontaktu bez zbytečného svalového úsilí. Kvalita doteku souvisí i s tím, jak se ve vlastním těle cítí člověk, který jej nabízí.

Jemnost tedy není jen otázkou malého tlaku. Patří k ní schopnost zeptat se, počkat a upravit kontakt podle odpovědi.

Můžeš si toho všimnout i v běžném životě. Kdy ti blízkost vyhovuje? Kdy potřebuješ více místa? A jak snadné je to druhému říct?

„Potřebuji trochu víc prostoru“ je důležitá informace o tom, jak spolu můžeme být.

Právě možnost tuto informaci vyslovit a zažít, že ji druhý respektuje, je podstatnou součástí vztahového doteku.

02/10/2026

Body Intelligence nabízí výcvik v Ostravě v České republice. Přijměte pozvání na bezplatné online úvodní setkání k výcviku v kraniosakrální biodynamické terapii.
Středa 14. října 2026, 19:00–20:30 s Ludmilou Nieslanikovou

Registrujte se předem na toto bezplatné setkání zde:

https://us06web.zoom.us/meeting/register/lkprAiO5T1eo1n7hGtjoBw

Nový běh výcviku v České republice začíná v lednu 2027 a nábor nových studentů je nyní již otevřen.

30/09/2026

Od středu až k chodidlům: tělo nefunguje po částech

Co má společného lebka s chodidlem? A proč se ve výcviku kraniosakrální biodynamiky věnujeme kotníku nebo klenbě nohy?

Protože organismus nekončí tam, kde končí naše pozornost.

Ve čtvrtém semináři Body Intelligence postupujeme od lebky a pánve přes středovou linii až ke končetinám. Učíme se vnímat rezonanci středu a periferie – vztah mezi centrální organizací těla a jeho vzdálenějšími částmi.

Paže, nohy ani jednotlivé klouby nejsou izolované mechanické jednotky. Jsou součástí celku a zároveň místem, kde se tento celek setkává s okolním světem. Ruce nám umožňují dosahovat, uchopovat a dotýkat se. Chodidla nesou naši váhu, přizpůsobují se podkladu a zprostředkovávají kontakt se zemí.

Zvláštní pozornost proto výcvik věnuje kosti hlezenní – talu, kterou označují jako základní kámen chodidla a našeho vztahu k zemi. Talus přenáší zatížení mezi bércem a chodidlem a podílí se na složité souhře pohybů při stání i chůzi.

V praktické části se učíme pracovat s kotníky, klouby chodidla a napětím v jeho klenbě. Princip ale zůstává stejný jako při kontaktu s lebkou nebo pánví: nesnažíme se kloub mechanicky dostat do polohy, o které jsme rozhodli, že je správná. Nasloucháme jeho vztahům a tomu, jak se organizuje v kontextu celého těla.

Právě tady se znovu ukazuje jeden z důležitých principů biodynamiky: změna v periferii může rezonovat směrem ke středu a dění ve středu se může projevit až na periferii.

Od lebky přes páteř a pánev až po chodidla tedy nesledujeme jednotlivé části. Učíme se vnímat jeden propojený organismus.

🌿 Právě je otevřeno přijímání do nové výcvikové skupiny Body Intelligence, která začíná v lednu 2027. Pokud vás biodynamická kraniosakrální terapie oslovuje, můžete se k výcviku připojit.

Adresa

Českobratrská 230/26
Ostrava
702000

Telefon

+420724313628

Web

https://www.bodyintelligence.com/czech/index

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Body Intelligence CZ zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.